Amazonští zemědělci se obešli bez ohně

Zemědělské praktiky domorodých obyvatel jsou spojovány s vypalováním půdy, které má za následek časté požáry i změny ekosystémů. Půdu vypalovali předkolumbovští obyvatelé tropických pralesů i savan Střední Ameriky, a dělají to i domorodí zemědělci ze současných savan. Výzkum mezinárodního týmu archeologů a paleoekologů, který vedli vědci z Exeterské univerzity, však dokazuje, že před 800 lety se lidé z amazonských savan dnešní Francouzské Guyany docela dobře obešli bez ohně a vydrželi to až do příchodu Evropanů.

Vědci analyzovali 2000 let dlouhý paleoekologický záznam v podobě v podobě zbytků rostlin, jejich pylu a dřevěného uhlí v sedimentech z pobřežních savan. Vyčetli z něj, že před rokem 1492 byla úroveň spalování biomasy nečekaně nízká. Obyvatelé Francouzské Guyany nahradili vypalování půdy metodou vyvýšených záhonů, která se v angličtině označuje jako raised-field agriculture. Pomocí dřevěných nástrojů budovali dlouhé vyvýšené řádky, které byly provzdušněné, dobře zadržovaly vláhu a přitom odolávaly záplavám. Živiny dodávalo bláto, které lidé po záplavách seškrabávali z prohlubní mezi záhonky.

Po roce 1492, kdy do Nového světa dorazili Evropané, se počet požárů prudce zvýšil. Vědci to přičítají kolapsu tradičních zemědělských praktik, který nastal poté, co asi 95 % původních obyvatel Francouzské Guyany vyhubily zavlečené infekční nemoci.

Zdroj: University of Exeter, PNAS