Slavný Chagall za života nebyl v Bělorusku prorokem
Fialová kráva není pouze symbolem jedné oblíbené mléčné čokolády. Zvíře v netradiční barvě si oblíbil také malíř židovského původu Marc Chagall. Desítky let se o něm mluvilo jako o francouzském umělci. Přitom se narodil a až do 33 let žil ve Vitebsku, tedy v dnešním Bělorusku. Sovětský režim ho zcela ignoroval a nehlásil se k němu. Vše se změnilo po pádu impéria.
Otevírám dveře od bytu Davida Simonoviče. Tento osmdesátiletý básník a historik může za to, že se Marc Chagall symbolicky vrátil do Vitebska.
„Stálo mě to hodně sil a let, než se mi podařilo všechny přesvědčit, že Chagall patří nám, že je to náš rodák. Musel jsem překonat řadu překážek, především Ústřední výbor komunistické strany. Celý svět uznával Chagalla, ale Bělorusko ne. Pro soudruhy to byl emigrant a Žid,“ vzpomíná David Simonovič.
Velmi vitální stařík mě zahrnuje knihami, fotkami i výstřižky z novin. Vše o Chagallovi. Do videa vkládá kazetu a pouští 21 let starý záznam. První veřejně pronesená slova o Chagallovi v Bělorusku.
David Simonovič totiž v roce 1991 zahajoval úplně první výstavu obrazů vitebského rodáka. Poprvé v životě tak uviděl jeho práce na vlastní oči.
Chagall má své muzeum už i ve Vitebsku
„Když jsem začal bojovat za Chagalla, jeho obrazy jsem neznal. Jen pár reprodukcí. Ale když se rozpadl Sovětský svaz, hned jsem vyrazil do Paříže, do Nice, Izraele, do všech jeho muzeí,“ říká mi pan Simonovič.
To díky němu se v roce 1997 otevřelo Chagallovo muzeum také ve Vitebsku. Stejně jako David Simonovič, ani ředitelka muzea Ludmila Chmelnická toho o Chagallovi řadu let moc nevěděla.
„O Chagallovi jsem uslyšela dost pozdě. Někdy v 80. letech, těsně před jeho smrtí. V Sovětském svaze se o něm vůbec nemluvilo, neexistovala kniha s reprodukcemi jeho prací,“ říká mi ředitelka.
Vede mě do archívu muzea. „V naší kolekci máme tři sta Chagallových grafik. Všechny vystavujeme během léta, kdy k nám přijíždí nejvíce turistů. Všechny Chagallovy práce jsme dostali darem od různých lidí. Polovinu grafik nám věnovaly jeho dvě vnučky, zbytek pak jeden německý sběratel, který nám dal také 1800 knih o Chagallovi,“ říká ředitelka.
Chagallovy originály Bělorusku chybějí
Bělorusko v současnosti vnímá malíře Marca Chagalla jako značku, která postsovětskou zemi proslavila. Chagall je dnes sice jedním z nejslavnějších rodáků, ale většina jeho díla je vystavena především ve Francii.
„V Bělorusku není jediná originální Chagallova malba. Jsou například v ruských muzeích, u nás však ne. Naděje, že dnes někdo najde Chagallův obraz třeba na půdě, je skoro nulová,“ hatí všechny naděje ředitelka muzea.
David Simonovič si ve svém bytě vytvořil vlastní mini muzeum. Na stěnách visí desítky kopií malířových nejznámějších obrazů.
Tito dva se nikdy nepotkali. A co by pan David panu Marcovi řekl, kdyby to šlo? „Že on a Vitebsk jsou nerozdělitelní. Škoda, že tady nežil celou dobu,“ uzavírá David Simonovič.
