Osamělé housenky víc zvrací
Housenky bělásků se brání pro nás nechutným způsobem: nepřítele jednoduše pozvrací. Nedělají to však bez rozmyslu.
Motýlí housenky mají měkké a neohrabané tělo, které láká množství predátorů. U housenek se proto vyvinuly různé způsoby obrany: jed, dráždivé chloupky, mimikry. Zvláštní obranu mají obyčejní běláskové zelní (Pieris brassicae). Napadená housenka běláska na nepřítele vyvrhne nevábný obsah žaludku tvořený nestrávenou potravou a žaludečními šťávami. Pozvracení nepřítele může být efektivní, ale z energetického hlediska je ztrátové. Housenka přijde o potravu, což může zpomalit její růst a snížit šanci na přežití. Samičky motýlů, které vyrostly z „podvyživených“ housenek, také mohou klást menší množství vajíček.
Výzkum britských biologů naznačuje, že housenky těmto nevýhodám čelí životem ve skupině. Jak ochotně a v jakém rozsahu bude housenka zvracet na nepřítele, totiž záleží na velikosti její sociální skupiny. Čím je skupina větší, tím méně housenek se odhodlá k tomuto způsobu obrany. Důvody jsou zřejmě dvojího druhu. Housenky mezi sebou soupeří o potravu, takže čím víc housenek je kolem, tím důležitější je nezvracet. Ve velkých skupinách je také velká šance, že predátor napadne víc než jednu housenku. Každý napadený jedinec přitom může zvracet a nepřítele odehnat. Pro housenku je tak výhodnější riskovat a vyčkávat, až „špinavou práci“ udělá její sousedka.
Zdroj: ScienceDaily, Ecology Letters
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
