Drolící se Matterhorn a dva nové objevy dinosaurů
Největší opeřený dinosaurus a největší gigant Evropy, krize řecké archeologie, Kepler pokračuje v hledání exoplanet.
Známý alpský štít Matterhorn může v geologicky dohledné době ztratit část svého majestátu – spolu s množstvím balvanů, které se z něj odlamují. Speciální čidla na jeho svazích zjistila v uplynulých letech velký nárůst projevů masivního zvětrávání. Voda, která při tání zatéká do skalních puklin a znovu zamrzá, doslova trhá skály Matterhornu na kusy. Kvůli oteplování klimatu by tak mohl přijít třeba i o svou špici.
Největší známý opeřený dinosaurus žil asi před 125 miliony lety na severovýchodě Číny, kde se našly ostatky hned tří jedinců. Čínští paleontologové tvora pojmenovali Yutyrannus huali. Už podle jména je zřejmé, že tento tvor je starším příbuzným tyranosaura. Dospělý yutyrannus vážil jeden a půl tuny, měřil devět metrů a jeho dlouhá nitkovitá pera zřejmě sloužila jako tepelná izolace.
Nedaleko Teruelu na východě Španělska našli lebku největšího evropského dinosaura. Turiasaurus riodevensis patřil do skupiny tzv. sauropodů, dlouhokrkých býložravých dinosaurů. Turiasauři měřili na délku více než třicet metrů a vážili jako sedm dospělých slonů. Nalezená lebka je ale poměrně malá. Aby ji dlouhý krk vůbec unesl, měří sotva tři čtvrtě metru. Velký tvor musel mít opravdu malý mozek.
Hospodářská krize postihla i řecké archeology. Úsporná opatření se dotkla naprosté většiny řeckých muzeí a archeologických center. Běží prakticky jen ty výzkumy, které provádějí a platí zahraniční instituce; zato však přibývá nelegálních výkopů. Díry do země hloubí nejen zoufalci, toužící po nálezu pohádkového pokladu, ale i poloviční profesionálové, pracující pro dobře organizovanou síť překupníků.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA rozhodl o prodloužení mimořádně úspěšné mise vesmírného teleskopu Kepler minimálně do konce roku 2015. Přístroj, který stál v přepočtu přes 11 miliard korun, pracuje ve vesmíru tři roky a za tu dobu našel více než 2300 „kandidátských“ planet mimo naši sluneční soustavu, u cizích hvězd. Existenci jedenašedesáti z nich se mu podařilo potvrdit.
Zdroj: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 16/2012, 14. – 20. dubna.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
