Klíč k tajemství hvězd

14. duben 2012

Na počátku je obrovské prachoplynové mračno, které se časem gravitačně zhroutí do několika samostatných shluků a pak do hustých jader, ze kterých vzniknou mladé hvězdy.

Tak astronomové vykládají vznik nových hvězd. Detaily ovšem neznají, jen málo totiž vědí o prvotní fázi těchto událostí. Odkrývat a pochopit toto tajemství jim pomáhá infračervená fotografie. Nové poznatky získané pomocí radioteleskopů a dalekohledů pro infračervenou oblast záření jsou velmi nadějné.
Astronomové se zaměřili na obří oblak v souhvězdí Persea, který je od nás vzdálen 770 světelných roků. Sledovali ho jednak z oběžné dráhy dalekohledem Evropské kosmické agentury Herschel Space Observatory a také pozemním radioteleskopem v Green Bank v západní Virginii. Zjistili, že v oblaku, který obsahuje asi stokrát více materiálu, než je hmotnost našeho Slunce, se začínají formovat hustá jádra. Přitom tento proces není ovlivňován žádnou blízkou hvězdou, jako je tomu u většiny dosud sledovaných míst, kde hvězdy vznikají. Podle Jamese di Francesca z University Victoria v Kanadě, jde o první zcela jasný případ. Mimořádný objev může být klíčem k pochopení počáteční etapy vzniku hvězd.

Vědci pomocí snímků v oboru blízkého infračerveného záření, pořízených družicí v programu Herschel Gould Belt Survey, nahlédli do dosud nepozorovaných struktur uvnitř shluků plynu, o kterých soudí, že jsou to předchůdci hvězdných jader. Greenbankský radioteleskop použili ke studiu pohybů a určování teploty molekul, především čpavku, uvnitř těchto struktur. Na základě poznatků tvrdí, že jednu z těchto základních struktur už pravděpodobně váže gravitace a že její další postupné smršťování vyvrcholí vznikem jádra. Odhadují, že zmíněný shluk, o kterém jsme si řekli, že obsahuje stokrát více hmoty než má Slunce, může být hvězdnou porodnicí pro přibližně deset nových hvězd. Tato oblast je tedy ideálním místem pro další pozorování a výzkum, který pomůže astronomům pochopit, jak vypadá počáteční proces vzniku mladých hvězd a také, že může fungovat i bez spouštěcího mechanismu hvězdného větru a rázových vln přicházejících od vybuchlých supernov.