Ostravské mládě orlosupa bradatého ve Španělsku prospívá dobře
Mládě orlosupa bradatého, které se v ostravské zoologické zahradě vylíhlo 13. března, odlétlo o deset dní později na křídlech ČSA k náhradnímu pěstounovi do Španělska. Přes veškerá rizika s tím spojená bylo mládě pěstounem přijato a prospívá. Věříme, že za pár týdnů bude létat, stejně jako další dvě dříve vylíhnutá mláďata, už pomocí vlastních křídel ve volné přírodě.
Jednalo se o mládě méně zkušeného páru, jenž prozatím žádné mládě neodchoval. Proto jsme pro ně museli najít náhradní pěstouny, aby i toto mládě mohlo být poskytnuto pro vypuštění do volné přírody v oblasti Alp. Jediným volným pěstounem byl samec v záchranné stanici Vallcalent breeding centre asi 160 km od Barcelony ve Španělsku. Tam bylo tedy mládě v doprovodu pracovnice Zoo Ostrava 23. března přepraveno. Samotný transport proběhl hladce. Mládě cestovalo ve speciálním termoboxu a bylo pravidelně krmeno, takže dvouhodinový let do Barcelony i přejezd do záchranné stanice zvládlo bez komplikací.
Samec, kterému je 12 let a pochází ze Zoo Almaty v Kazachstánu, doposud žádné mládě neodchoval a ani nevytvořil hnízdní pár. Bohužel byl odchován uměle, tzn. člověkem, takže se u něj dostatečně nevyvinuly správné orlosupí návyky. Z tohoto důvodu se v posledních letech preferuje výhradně přirozený odchov rodiči, příp. náhradními pěstouny. Zejména pro jedince určené pro vypuštění do volné přírody je tento způsob velmi důležitý a v podstatě jediný správný.
Nicméně pracovníkům španělské záchranné stanice se po čtyřleté každodenní trpělivé práci podařilo u samce vybudit zájem o hnízdění a letos poprvé zasedl na umělé vejce, které mu bylo podloženo na hnízdo, a začal je inkubovat. I přes jeho nezkušenost a velkou nejistotu výsledku koordinátor záchranného programu EEP pro orlosupy bradaté rozhodl o adopci našeho mláděte právě tímto samcem.
Mládě bylo pod samce podloženo ještě v den příletu. Před tím bylo ještě dosyta nakrmeno, aby jeho přirozené žadonění o potravu samce příliš nerozrušilo. Inkubované vejce prozatím zůstalo také v hnízdě. Samec se téměř ihned po podložení mláděte na hnízdo vrátil, protože jeho hlavním zájmem stále zůstávalo zahřívání vejce. Proto byl zpočátku velmi nervózní, když se na hnízdě kromě vejce objevilo ještě to neznámé pískající stvoření. Mládě se navíc projevovalo dosti agresivně, samec ale naštěstí prokázal nesmírnou trpělivost, postupem času se uklidnil a agresivní projevy mláděte začal ignorovat. S nadcházejícím večerem se citelně ochladilo, proto bylo velice důležité, aby samec mládě svým peřím přikryl a zahřál. To se naštěstí stalo - mládě se během noci stále více přibližovalo k samci, protože cítilo na hnízdě přirozený zdroj tepla, až jej nakonec samec zcela přikryl.
Agresivita mláděte během dalšího dne neustupovala, přesto je samec začal v odpoledních hodinách k velké radosti všech přihlížejících krmit. Až třetí den se situace stabilizovala. Při následné kontrole bylo zjištěno, že má mládě odpovídající váhový přírůstek, takže krmení samcem bylo dostačující a nebylo tedy nutné mládě dokrmovat. Samec své adoptivní mládě úspěšně zahříval a krmil i během následujících dní. Agresivní projevy mláděte zcela ustaly a jejich vztah se upevnil. Po třech týdnech bylo mládě již natolik velké, že je samec už nemusel déle zahřívat. Jak mládě za tu dobu vyrostlo, je dobře patrné ze dvou fotografií na váze. První byla pořízena 27. března, druhá 12. dubna. Podle posledních zpráv mládě prospívá velice dobře a samec se o něj nadále vzorně a pečlivě stará.
Závěrem je důležité zdůraznit, že každá adopce je velmi riskantní záležitost a ani při nejlepší přípravě není možné zaručit její výsledek. Tato výjimečná akce však prozatím probíhá úspěšně, navíc má ještě jeden velmi pozitivní dopad. Nejen, že se nám podařilo najít pěstouna pro naše mládě, které by jinak nemělo naději na přežití, ale dali jsme zároveň šanci nezkušenému samci stát se poprvé ve svém životě úspěšným otcem, a tím jsme pomohli také celému záchovnému programu EEP vychovat nového adoptivního rodiče pro případy, jako byl letos ten náš.