Málo rozmanitý vakovlk
Kdyby vakovlka nevyhubili lidé, měl by dnes nejspíš podobné problémy jako tasmánský ďábel, kterého decimuje infekční rakovina.
Dravý vačnatec vakovlk (Thylacinus cynocephalus) původně obýval Austrálii a Tasmánii, které spojoval pevninský most. Před 10 000 lety jej však zaplavilo moře a oddělilo tak obě populace. Australští vakovlci poté podlehli konkurenci dovezených psů dingo a vyhynuli. V Tasmánii druh přežíval až do začátku 20. století, kdy jej vyhubili místní chovatelé ovcí. Poslední jedinec zemřel v zajetí v roce 1936, ale zkáza vakovlků zřejmě začala už dlouho předtím.
Tým vědců z Austrálie, Německa a Spojených států izoloval DNA kostí a kožek dvanácti vakovlků, kteří byli uloveni před více než sto lety (1853 až 1910) a dnes se nacházejí v muzejních sbírkách. Sekvenování jejich DNA dokazuje, že tasmánští vakovlci měli velmi nízkou genetickou diverzitu. Oblasti DNA, které jsou u jiných zvířat vysoce variabilní, se u vakovlků podobají jako vejce vejci. Pravděpodobným důvodem ztráty genetické rozmanitosti bylo odříznutí jedinců z Tasmánie od australské populace.
Podobně jako kdysi vakovlci jsou na tom žijící ďáblové medvědovití (Sarcophilus harrisii), kteří také obývají Tasmánii. U tohoto druhu zavinila nízká genetická diverzita vnímavost vůči infekční rakovině, která se šíří kousáním a která v některých oblastech vyhubila až 90 % všech ďáblů. Je tedy víc než pravděpodobné pravděpodobné, že pokud by vakovlka nevyhubily pušky a pasti, byl by dnes vážně ohrožený různými chorobami.
Zdroj: PLoS ONE
-----
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.