Utajený život žraloka grónského

Žralok grónský (Somniosus microcephalus) dorůstá délky přes 6 metrů a váží víc než jednu tunu. V chladné vodě však roste velice pomalu a předpokládá se, že největší exempláře jsou staré víc než 100 let. Navzdory jeho úctyhodným rozměrům víme o žralokovi grónském velice málo. Žije ve špatně přístupných oblastech a většinou se pohybuje pod ledovými krami. Inuité a obyvatelé Islandu tento druh loví, ale jeho maso je jedovaté a musí se speciálně upravovat, takže velké rybářské společnosti o něj nemají zájem. Náhodné úlovky jedinců, kteří se zapletli do rybářských sítí, však naznačují, že žraloci grónští jsou hojní a v arktickém ekosystému mají důležitou, i když zatím ne zcela známou roli.

Všechny dostupné informace o tomto druhu žraloka nyní shromáždili biologové z Kanady, Islandu, Norska, Spojených států a Austrálie. Pozoruhodné je, že jeden z vrcholových predátorů Arktidy je v naprosté většině případů téměř slepý. Žraloky grónské napadají parazitičtí korýši Ommatokoita elongata, kteří se živí tkání rohovky a způsobují oslepnutí. Naštěstí pro žraloky je však v arktických vodách hlavním smyslem čich. Pokud jde o potravu, není žralok grónský příliš vybíravý. Loví ryby a velké bezobratlé živočichy jako medúzy, hlavonožci a korýši.

Součástí jeho jídelníčku jsou však také tuleni a kytovci. V trávicím traktu ulovených žraloků grónských se například našly zbytky plejtváka malého (Balaenoptera acutorostrata), který měří kolem 8 metrů. Je otázkou, jestli žralok plejváka skutečně ulovil, nebo se jen ujal role mrchožrouta. Přinejmenším jeden druh kytovců však tito žraloci prokazatelně loví. Na kůži běluh se totiž často nacházejí velké okrouhlé jizvy, které svým tvarem přesně odpovídají čelistem žraloka grónského.

Zdroj: Journal of Fish Biology

-----