Krkavci na kamarády z dětství nezapomenou
I po létech si krkavci pamatovali na své kamarády a příbuzné a hlásili se k nim.
V roce 2004 chovali ve výzkumné stanici v rakouském Grünau skupinu devíti mladých krkavců velkých (Corvus corax). Někteří byli příbuzní, jiné nevázalo žádné pokrevní pouto. Vytvořili však jakousi „partu kamarádů“. Když ptáci dospěli a zvolili si životního partnera, rozvezli vědci jednotlivé páry po Rakousku a Německu. Ptačí „kamarádi z dětství“ už se od té doby neviděli. Jejich nová bydliště dělily desítky, ale častěji stovky kilometrů.Zoologové Markus Boeckle a Thomas Bugnyar z vídeňské university využili téhle situace k zajímavému experimentu. Nahráli hlasy jednotlivých členů skupiny a ty pak přehrávali jejich bývalým kamarádům. V té době už krkavci své „kamarády z dětství“ neviděli zhruba rok. Někteří nebyli v kontaktu s žádným z kamarádů déle než tři roky. Poznají se ještě po hlase? Vybaví si, kdo je kdo?
Reakce krkavců na nahrávky hlasů „kamarádů z dětství“ jasně dokazuje, že krkavci nezapomínají. Na nahrávku cizích krkavců, s kterými se nikdy nepotkali, reagovali ptáci intenzivnějším a častějším křikem. Byla u nich také patrná snaha měnit hlas tak, aby se zdálo, že jsou větší. Zcela jinak reagovali krkavci na nahrávku hlasu některého z bývalých kamarádů. Zjevně je poznali po hlase. Odlišná byla i reakce na příbuzné a nepříbuzné kamarády. Tyto rozdíly už se nepromítaly do četnosti hlasových projevů, ale byly patrné v modulaci hlasu. Z výsledků publikovaných v předním vědeckém časopise Current Biology tak plyne, že krkavci si poměrně dlouhou dobu pamatují bývalé známé a navíc mezi nimi rozlišují podle dalších kritérií, například podle příbuznosti.
Před dosažením pohlavní dospělosti se mladí krkavci sdružují do větších skupin, jejichž složení se průběžně mění. Někteří ptáci se ke skupině přidávají, jiní se od ní oddělují. Uvnitř těchto poměrně početných společenstev jsou však menší skupinky krkavců, kteří drží pospolu. To jsou „kamarádi z dětství“. Vazby, které si mezi sebou vytvoří, nemizí.
Krkavci žijí poměrně dlouho. Běžně se dožívají 25 až 30 let. Markus Boeckle a Thomas Bugnyar jsou proto přesvědčeni, že si tito dlouhověcí ptáci udrží v paměti vzpomínky na kamarády z dětství po dobu podstatně delší, než byla tříletá izolace sledovaných krkavců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.