Kostěné brnění místo plic

„Povinnou výbavu“ prvních suchozemských obratlovců zřejmě netvořily jen plíce a nohy. Fosilní nálezy dokazují, že mnoho z nich mělo masivní kostěné struktury uvnitř podkožního vaziva. Tyto dermální kosti dělaly ze zvířat, jako byl například 295 milionů let starý Eryops, živé obrněnce, ale jejich úlohou zřejmě nebyla jen ochrana před predátory. Vědci z Brownovy univerzity naznačují, že dermální kosti fungovaly jako zásobárna antacidů. Tento pojem máme spojený s léky na překyselený žaludek, ale první suchozemští obratlovci antacidy potřebovali z jiného důvodu. Jedním z největších problémů života na souši je oxid uhličitý, kterého se tělo musí nějak zbavovat. Pokud to nedokáže, hrozí mu fatální překyselení.

Dnešní terestričtí živočichové oxid uhličitý jednoduše vydechují ze svých plic. Primitivní plíce prvních „suchozemců“, které navíc omezovala nepohyblivá žebra, však takový úkol nemusely zvládnout. Řešením mohly být dermální kosti, které netvořily oporu těla a mohly tak řídnout podle potřeby. Při překyselení organismu se z nich uvolňovaly ionty vápníku a hořčíku, které neutralizovaly nízké pH v tělních tekutinách. Podobný systém používají například dnešní želvy, které během dlouhých ponorů nemohou vydechovat oxid uhličitý z plic.

Zdroj: Proceedings of the Royal society B