Odpadní DNA hlásí virovou infekci

Genom člověka a dalších živých organismů netvoří jen geny. Naprostou většinu tvoří „balast“, který se souhrnně označuje jako odpadní nebo také junk DNA. Kdysi byla považována za zbytečnou, současný výzkum však ukazuje, že určité části mají nějaký význam. Některé sekvence odpadní DNA se překládají do takzvané nekódující RNA (non-coding RNA, ncRNA ), podle které nevznikají žádné proteiny. Mutace těchto molekul vědci spojují s některými závažnými onemocněními včetně rakoviny, Alzheimerovy choroby nebo autismu. Tým z Telavivské univerzity zkoumal účel nekódující RNA metodou hlubokého sekvenování (deep sequencing ), která umožňuje přečíst velké množství materiálu.

Výsledky naznačují, že nekódující RNA hraje roli jakési hlídky a oznamuje, že do organismu pronikl virus. Během virové infekce se v buňkách zvyšuje nebo naopak snižuje počet specifických molekul nekódujících RNA. Tento objev ukazuje, že infekce vyvolá odpověď kódujících i nekódujících částí genomu a přináší komplexnější obrázek vztahů mezi patogenem a jeho hostitelem. Podle vědců by však také mohl vést k vývoji nového typu antivirové terapie. Dá se předpokládat, že viry se během evoluce naučily využívat nekódující RNA ke svému prospěchu. Terapie zaměřená proti molekulám nekódující RNA by jim pak mohla udělat čáru přes rozpočet.

Zdroj: AFTA