Achillova pata původce lupů
Evropským vědcům se podařilo najít zranitelné místo houby, která vyvolává tvorbu lupů. Její životně důležitý enzym dokážou zablokovat antibiotika.
Lidská kůže se neustále obnovuje a odpadávají z ní odumřelé buňky. U pokožky těla si toho obvykle nevšímáme, ale na hlavě se může vynořit nepříjemný problém v podobě lupů. Buňky z pokožky hlavy normálně dospívají a odumírají za 30 dní. U lidí trpících lupy se však jejich životní cyklus zkracuje na dva dny až týden. Odumřelé buňky navíc neodpadávají jednotlivě, ale tvoří větší a dobře viditelné šupinky. Jednou z příčin vzniku lupů je kvasinkoidní houba malasézie (Malassezia globosa), která dráždí pokožku hlavy.
Přípravky proti lupům proto obsahují látky s antifungálním účinkem. Jak se ale mnoho majitelů lupovitých hlav mohlo přesvědčit, jejich efektivita není zcela dostačující. Malasézie však má své zranitelné místo. Britští a italští vědci zjistili, že pro tuto houbu je životně důležitý enzym ß-karbonická anhydráza, který se dá zablokovat sulfonamidy. Není proto vyloučeno, že právě sulfonamidy, které patří mezi látky s antibiotickým účinkem, se stanou zbrusu novou zbraní proti lupům. V testech bránily růstu houby daleko efektivněji, než antifungální látka ketoconazol, kterou najdeme v současných přípravcích proti lupům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
