Mravenčí potápěči
Mravenci dokážou překvapivé věci: pěstovat houby, lovit mnohem větší kořist nebo zakládat tisíce kilometrů dlouhé superkolonie. Jeden druh se dokonce umí potápět do trávicích šťáv masožravých rostlin.
Mravenec Camponotus schmitzi žije výhradně na Borneu, kde rostou endemické láčkovky Nepenthes bicalcarata. Pasti těchto masožravých rostlin mají podobu hlubokých „konvic“. Hmyz, který se nechá nalákat kapičkami nektaru a usedne na hrdlo láčky, sklouzne dolů a skončí v bazénku trávicích šťáv. Pro většinu členovců je to smrtelná past, ale mravenci Camponotus schmitzi v láčkách zakládají svá hnízda a získávají potravu. Nabízejí se jim hned dva zdroje: kapičky nektaru a členovci, kteří skončili na dně láčky. Za nimi se mravenci musí potopit přímo do trávicích šťáv láčkovky.
Mravenec seběhne dolů po stěně láčky a hlavou napřed se ponoří do tekutiny. Doplave ke dnu, kusadly vyloví svou kořist a rychle se s ní vrátí zpět do hnízda nad hladinou. Ponor zřejmě trvá příliš krátkou dobu na to, aby trávicí šťávy jeho tělo nějak poškodily. Britští a němečtí vědci zkoumali způsob plavání mravenčích potápěčů. 3D modely a záznamy pořízené vysokorychlostní kamerou odhalily, že končetiny se v tekutině pohybují stejným způsobem jako při chůzi na souši. Hnací sílu přitom vytváří především přední a prostřední pár nohou, zadní pár mravenec využívá spíše jako kormidlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.