Petr Slavík, fotograf divočiny
Bývá označován za fotografa a cestovatele, přestože ono druhé přízvisko dnes už spíše odmítá. „Vycestovávám do zahraničí jen proto, abych fotografoval zvířata. Kdyby lvi běhali po nábřeží v Ústí, nemusel bych za nimi jezdit do Afriky,“ usmívá se Petr Slavík, autor řady vynikajících snímků divokých zvířat, v rozhovoru s Václavem Žmolíkem.
Sedět uprostřed tlupy horských goril, být mezi šestnácti psy hyenovitými nebo strkat ruku lvovi do chřtánu. Páteční host Václava Žmolíka tohle všechno zažil. Kupříkladu takové gorile, která od něj byla vzdálena pouhých pár centimetrů, takřka pohlédl do očí. Takřka – protože jak sám upozorňuje: „Přímý oční kontakt považují gorily za vyjádření agrese.“
Jako fotograf měl Petr Slavík v tomto konkrétním případě obrovské štěstí. Na celé tři hodiny se mu totiž povedlo dostat do bezprostřední blízkosti gorilí tlupy. „Být blízko tak silných tvorů je neuvěřitelný pocit,“ připomíná fotograf například 150kilového samce, jehož snímky při tomto svém setkání také pořídil.
Ovšem nejednalo se o setkání zcela nekomplikované. „Snažil jsem se pořídit ty nejlepší snímky, což nakonec jednu ze samiček začalo obtěžovat,“ vybavuje si. „Samozřejmě jsem nechtěl, aby začala pištět a samec se na mě přišel podívat. Koneckonců domorodci přirovnávají útok gorilího samce k útoku slona.“
Jak nakonec Petr Slavík celou situaci vyřešil? Také to se dozvíte v záznamu celého rozhovoru. Václav Žmolík se ho kromě toho zeptal i na to, jak divoká zvířata reagují na fotoaparát, zda někdy při své práci cítil opravdový strach nebo co s divočinou dělá globalizace.
Záznam celého rozhovoru s Petrem Slavíkem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
