Francie před volbami řeší náboženství ve veřejné sféře
Už zítra se rozhodne o novém francouzském prezidentovi. První kolo vyhrál socialistický kandidát François Hollande. Zítra se utká s dosavadním prezidentem Nicolasem Sarkozym, kterého podpořilo 27,07 procenta hlasujících. Prezidentskou kampaň provázela ostrá diskuze a mnoho témat. A ta zajímala i Křesťanský týdeník.
Liberté, égalité, fraternité - Volnost, rovnost, bratrství – slavné motto Francouzské republiky. Že ale ona rovnost není to, co bývala, zaznívalo ve Francii v uplynulých předvolebních týdnech často. V diskuzích se vynořovala témata jako nezaměstnanost, nenávist k bohatým, otázka evropské integrace, atomové elektrárny, ale také kontrola přistěhovalectví, multikulturnalismus a integrace cizinců.
Prezidentské a následující parlamentní volby ve Francii jsou důležité pro celou Evropu a pro Českou republiku zvlášť. Otázky, které Francie řeší, se totiž dřív nebo později objeví v agendě i u nás. Ukázalo se to už i v minulosti, upozorňuje bývalý velvyslanec v Paříži Pavel Fischer.
„Debata ve Francii naznačuje témata, která se dnes Evropou povalí a bude se o nich nadále i diskutovat: otázka imigrace, otázka tolerance vůči jiným náboženstvím, otázka hranic, otázka bezpečnosti, nejistota, co ta veliká krize ekonomická, finanční a dnes už i sociální a politická vlastně přinese a jak změní Evropu.“
Jedno je jasné. Otázka imigrace – jedna z nejpalčivějších - už dlouho čeká na odpověď. Ta nepřichází, a tak napětí ve společnosti sílí.
„Ten nekonfort některých imigrantů - přistěhovalců je dán tím, že nemají kam odcházet, že se často nemají kam vracet. A přesto se necítí doma. A to téma podle mě bude ještě sílit, protože ekonomické potíže v Evropě, potíže s pracovním trhem, budou ještě vyostřovat některé tyto rozdíly do opravdu politických otázek.“
Všímá si Pavel Fischer a poukazuje ještě na jednu zajímavou věc. Ve Francii tradičně převládá princip nekonfesnosti státu. Všechno náboženské – symboly, znaky, rituály – zůstává mimo veřejný prostor. A tak se může zdát překvapivé, že dalším z hojně diskutovaných témat je nyní právě náboženství.
„V této volební kampani jsme ve srovnání s těmi minulými měli naopak podle mého soudu to náboženství mnohem častěji: třeba otázka konfesí, jejich zvyků, například rituálního zabíjení zvířat, otázka košer potravin nebo halal zpracovávání některých pokrmů pro muslimy, to se dostalo tak daleko, že potom bylo potřeba velmi razantně zklidnit emoce, protože se objevili otazníky, jak to teda ta Francie bude dělat? To téma se do té kampaně prostě vlomilo a bylo zajímavé pozorovat, jak silně zarezonovalo tím veřejným prostorem.“
Jak je vidět, otázka vztahu státu a náboženství se v Evropě vynořuje stále častěji.
