Mapování výskytu šelem v české přírodě
Beskydy jsou jediným místem v Česku, kde žijí všechny tři naše velké šelmy – tedy rys, medvěd a vlk – společně na jednom území. Ve všech třech případech se jedná o chráněné druhy jak v České republice, tak i v Evropě. Chráněná krajinná oblast Beskydy je proto zařazena mezi evropsky významné lokality velkých šelem.
V březnu tady probíhalo už tradiční mapování výskytu velkých šelem, podrobnosti jsme zjišťovali od paní doktorky Dany Bartošové, zooložky CHKO Beskydy.
Správa CHKO Beskydy se v podstatě po celou dobu své existence zabývá ochranou velkých šelem, rysa, vlka a medvěda. Tyto šelmy je v lese velmi těžké zjistit, protože jsou velmi vzácné, a proto jsme již na přelomu roku 1984-85 přistoupili k jednorázovému mapování, kdy se využilo toho, že probíhá doba páření rysů a že je možné v různých místech na sněhu nalézt rysí stopy.
Letos jste tedy mapovali zvířata po dvacáté osmé, pokud dobře počítám.
Ano, a všechny tyto údaje využíváme k ochraně přírody. Kromě rysa se mapuje výskyt vlka, a pokud je teplé předjaří, může se zjistit výskyt medvěda a samozřejmě že se zaznamenávají i jiné druhy, například vzácné druhy kurů (tetřev, jeřábek), vydra říční, orel a další.
Ovlivňuje mapování třeba počasí? Pokud leží sněhová pokrývka, předpokládám, že se sčítá o něco lépe...
S počasím je vždycky trošku problém, buď je málo sněhu, nebo naopak hodně, jako letos. Sníh potřebujeme k tomu, abychom mohli stopovat šelmy a nacházet jejich stopní dráhy, trus, kořist apod. Pokud není sníh, tak se mapování snažíme posunout do období, kdy alespoň trochu sněhu je. Když je ovšem moc sněhu, tak je stopování také problém, protože šelmy se stěhují za zvěří do nižších poloh, nevyskytují se tam, kde jsme je obvykle zjišťovali a tomu musíme přizpůsobit trasování.
A kromě stop, jaké další indicie slouží k mapování?
Zjišťujeme pobytové znaky, což jsou hlavně stopy ve sněhu nebo v blátě, nebo například trus šelem, který se odebírá a dává se k dalšímu rozboru do Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně. A pak jsou to například nálezy kořisti stržené, například srnčí nebo jelení kusy, případně u medvěda zjišťujeme i drápance na stromech, protože jsou tzv. medvědí stromy, které medvěd obrušuje drápy nebo se drbe a jsou na nich zachycené chlupy. To jsou hlavní stopy. Samozřejmě, ideální je zvíře přímo v terénu vidět, ale to se většinou nepodaří, to se spíš podaří lidem úplně náhodně během roku, a to hlavně těm, kteří se pohybují brzy ráno nebo k večeru někde v horách, případně tam každodenně provádějí nějakou práci, třeba dřevorubci apod.
Letos tedy již po dvacáté osmé mapujete výskyt velkých šelem. Jaké jsou výsledky z předešlých let? Přibývá šelem v Beskydech?
V podstatě se vždycky snažíme potvrdit výskyt šelem na známých lokalitách, kde jsme je vždy sledovali a podle toho usuzujeme, jestli šelmy zhruba ve stejném počtu, který ovšem neznáme, tady jsou nebo nejsou.V posledních letech se zdá, že těch údajů ubývá a z některých lokalit třeba nemáme rysa už dva roky zjištěného vůbec. Totéž platí o medvědu, kde nemáme věrohodné údaje o jeho výskytu přinejmenším rok.
To jsou indicie, které nasvědčují tomu, že tady šelem přibývá nebo ubývá, ale co se týče toho skutečného počtu, ten nikdy nebudeme vědět, vždycky to bude jenom hrubý odhad. Samozřejmě, když na atraktivních lokalitách zjistíme jejich výskyt, víme, že se tam šelmám daří a že je všechno v pořádku. Bohužel, to se nám v posledních letech nedaří.
Na jak velké ploše monitorování šelem vlastně probíhá a kolik lidí se na tom podílí?
Probíhá na území CHKO Beskydy o rozloze 1200 km2, ale samozřejmě se soustřeďujeme na lesnatou část, která má rozlohu kolem 700 km2,a dále mapování probíhá i v sousední javornické části, v CHKO Kysuce, která má také několik set km2. Toto mapování provádíme vždy ve spolupráci se Správou CHKO Kysuce, protože šelmy se velmi často pohybují na Moravskoslezském pomezí a přecházejí z jedné strany na druhou, podílí se na tom odhadem vždy kolem 60-70 lidí. Jsou to jak odborní pracovníci z různých pracovišť Agentury ochrany přírody a krajiny, tak dobrovolní strážci, jsou to nevládní organizace, Hnutí Duha a případně další zájemci z řad veřejnosti.
Dá se tedy říci, že nárůst počtu velkých šelem u nás souvisí s tím, jak je to například na Slovensku?
To můžeme potvrdit, je to tak, že ta naše nepatrná populace velkých šelem v Beskydech, která čítá jen několik málo zvířat, je plně závislá na výskytu šelem v hlavní slovenské populaci, kde je centrální areál západokarpatské populace šelem. A pokud tam je šelem dostatek a existuje migrační přetlak, šelmy potom přecházejí do Beskyd. Pokud je tam úbytek, tak se zvířata v Beskydech o slovenské jedince nedoplňují a může docházet postupně i k chátrání té naší populace, protože i tam působí různé vlivy, jako je třeba pytláctví, určitě nějaká zvířata přijdou o život nešťastnou náhodou nebo při nehodách na silnicích aj. Takže musí vždy existovat dostatečně velká populace šelem, aby mohla být životaschopná.
Pro vás jako ochranáře je určitě přáním, aby těch šelem bylo co nejvíc, ale co to znamená pro místní obyvatele?
Návštěvníci Beskyd jsou určitě rádi, že tu šelmy jsou, protože je to takové zatraktivnění oblasti. Ale samozřejmě dochází ke konfliktu, například vlci občas působí škody na hospodářských zvířatech, pak se to řeší tím, že chovatelé dostávají podle Zákona o náhradách škod náhradu za usmrcená zvířata. A šelmy obecně nemají moc rádi myslivci, zazlívají jim údajné škody na zvěři, což podle ochrany přírody škody nejsou, protože to patří k životu v daném ekosystému.
A v letošním roce jsou již známy výsledky mapování? To sčítání možná ještě probíhá, nebo proběhlo velmi nedávno.
Sčítání proběhlo od 1. do 4. března, někteří účastníci, kteří v té době nemohli, se účastnili v dalších dnech, takže ty údaje se doplňovaly, účastníci data zpracovávali, poskytli je Správě, která je také musí zpracovat, do měsíce by se údaje měly vyhodnotit.
A alespoň předběžné výsledky - máme v Beskydech rysy, vlky a medvědy?
Zatím jsme potvrdili výskyt rysů na několika lokalitách, totéž výskyt vlků, nepodařilo se potvrdit výskyt medvěda.