SvětOběžník: Čínsko-turecké námluvy
Turecký premiér po 27 letech opět navštívil Čínu a tato cesta Recepa Erdogana je považována za novodobý milník čínsko-tureckých vztahů.
Erdoganova návštěva, která se konala v první polovině dubna, je považována za jakousi třešničku na dortu prohlubujících se kontaktů mezi Čínou a Tureckem. Ty v posledních dvou letech provázela právě i zvyšující se frekvence vzájemných návštěv různých představitelů obou zemí. V únoru například do Turecka zavítal čínský viceprezident Si Ťin-pching.
To společné
Ačkoliv se Čína a Turecko na první pohled jeví jako poměrně rozdílné země, opak je pravdou. V současnosti je spojuje hlavně podobná politicko-společenská zkušenost a hledání jakési vlastní cesty v otázkách mezinárodních vztahů.
Ne vždy ale byly Turecko a Čína na stejné lodi. „Aktuální turecko-čínské vztahy jsou lepší než kdy byly,“ říká sinolog Ondřej Klimeš a pokračuje, „ když si vezmeme posledních 60 let existence ČLR, tak zjistíme, že vztahy mezi oběma zeměmi začaly špatně.“ Ondřej Klimeš naráží na první studenoválečný konflikt, válku v Koreji v letech 1950-1953, v níž Turecko bojovalo na straně jednotek NATO proti severokorejský režim podporující Číně. „Z historických dokladů víme, že se turečtí vojáci osobně setkali s čínskými jednotkami,“ dodává Ondřej Klimeš. V roce 1953 se pak Turecko stalo plnoprávných členem Severoatlantické aliance.
Velký posun…
Z korejského bojiště do současnosti ušly obě země opravdu velký kus cesty a jak už bylo naznačeno v úvodu, zdá se, že ta další cesta bude možná společná. „Obě země si vzájemně mohou být nesmírně prospěšné, obě se nacházejí v podobném postavení – jsou to nastupující globální mocnosti, které začínají překračovat svůj regionální rámec, jsou to silné ekonomiky, které rychle rostou a v neposlední řade je také spojuje i jisté problematické politické zřízení,“ vyjmenovává další styčné body mezi Tureckem a Čínou Ondřej Klimeš.
… a malý ústupek
Erdoganova návštěva měla ale ještě jeden zajímavý rozměr. K jeho objasnění se musíme vrátit do roku 2009, kdy čínskou provincií Sin-ťiang otřásly protesty tamního ujgurského obyvatelstva, které čínská vláda násilně potlačila.
Ujgurové jsou muslimové turkického původu, etničtí příbuzní Turků a právě turecký premiér Erdogan se před třemi lety stal jedním z nejhlasitějších kritiků tehdejšího čínského zásahu v Sin-ťiangu.
Při své dubnové návštěvě proto symbolicky jako první místo v Číně nenavštívil Peking, ale sin-ťiangskou metropoli Urumči. Jenže zatímco někteří komentátoři toto vnímají jako pozitivní signál se strany čínské vlády, jiní upozorňují na to, že Erdoganovo setkání s Ujgury mělo jen symbolický charakter a že zpochybňování čínské národnostní politiky, nyní není v tureckém zájmu.
Celý rozhovor s Ondřejem Klimešem o čínsko-tureckých vztazích i o návštěvě premiéra Erdogana v Urumči si můžete poslechnout zde:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.