Dinosauři ohřívali Zemi střevními plyny

Střeva býložravců obsahují symbiotické bakterie, které produkují metan. Ze střev se dostává do ovzduší, kde silně přispívá ke skleníkovému efektu. Právě to je důvodem, proč se někteří klimatologové dívají skrz prsty na velká stáda krav, která uvolňují značné množství metanu. Metanogenní bakterie pravděpodobně žily i ve střevech býložravých sauropodů, kteří byli před 150 miliony let široce rozšířenou skupinou dinosaurů. Fyziologické studie moderních býložravců naznačují, že produkce metanu se dá odvodit od tělesné hmotnosti býložravce. Středně velký sauropod vážil kolem 20 tun a na jednom čtverečním kilometru se mohlo vyskytovat až několik desítek jedinců.

Britští vědci tak vypočítali, že sauropodi mohli za rok vypustit do atmosféry asi 520 milionů tun metanu. To je srovnatelné se současnou globální produkcí metanu, k níž moderní přežvýkavci jako krávy nebo žirafy přispívají 50 až 100 miliony tun ročně. Před průmyslovou revolucí v 19. století dosahovala globální produkce metanu pouhých 200 milionů tun. Vědci připouštějí, že jejich výpočet je spíše odhad zatížený vysokým stupněm nejistoty. Přesto se však zdá, že sauropodi dokázali vyprodukovat víc metanu než všechny moderní zdroje dohromady, a mohli tak podstatně přispět k vzestupu globální teploty během druhohor.

Zdroj: Current Biology