Neznámý jazyk starý 2500 let
V Turecku byl objeven důkaz o existenci zcela neznámého jazyka. Před 2500 let jím zřejmě mluvili lidé žijící v horách na hranicích Íránu a Iráku.
Zapomenutý jazyk objevili archeologové při vykopávkách v tureckém Ziyaret Tepe, kde se nacházelo starověké asyrské město Tušhan. V ruinách paláce našli hliněnou destičku s klínovým písmem, která se pravděpodobně vypálila při náhodném požáru na konci 8. století před naším letopočtem. Na destičce se dochovala jména asi 60 žen, které sloužily v paláci. Jedno nebo dvě jsou asyrská a několik patří k dalším známým jazykům té doby jako je chetitštině příbuzný luwian nebo churritština. Naprostá většina ženských jmen však pochází z dosud neidentifikovaného jazyka.
Cizí jména na hliněné destičce zřejmě odrážejí praxi, která byla v Asyrské říši běžná: skupiny lidí byly deportovány ze svých domovů a na místě určení využity jako pracovní síla, která byla plně závislá na asyrské správě. Tento přístup pomáhal Asyřanům konsolidovat vládu na nově dobytých územích, protože narušoval kontrolu ze strany místních elit. V tomto případě byly do města Tušhan na jihovýchodě Turecka přivedeny ženy, které pravděpodobně pocházely ze vzdáleného pohoří Zagros na hranicích dnešního Íránu a Iráku. Cizokrajné jméno zřejmě zůstalo jejich jediným spojením s domovem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka