Satelitní sledování rejnoků manta
První satelitní sledování odhalilo potravní návyky a skryté cesty největšího druhu rejnoků – mant obrovských.
Manta obrovská (Manta birostris) je jedním z největších, nejpozoruhodnějších a přitom nejméně prozkoumaných mořských živočichů. Rozpětí „křídel“, pomocí kterých tito rejnoci ve vodě doslova létají, může dosáhnout víc než šestimetrové délky. Manty žijí v tropických vodách a podobně jako velryby nebo žraloci velrybí se živí tím, že z vody filtrují plankton. Mají ze všech paryb největší mozek v poměru k tělu a samice rodí jedno až dvě živá mláďata. O tom, jaké prostředí manty potřebují a jak vypadá jejich pohyb v oceánech, jsme zatím nevěděli téměř nic. Odborníci však varují, že obrovští rejnoci se často zaplétají do rybářských sítí a jejich některé populace se zmenšují.
Odhalit alespoň některé skryté návyky mant nyní pomohla průlomová studie, na které se podílela organizace Wildlife Conservation Society. Vědci připevnili satelitní transmitery na záda šesti mant (čtyř samic, dvou samců a jednoho mláděte), které se pohybovaly v mexických vodách kolem poloostrova Yucatán. Získaná data ukázala, že rejnoci tráví nejvíce času v mělkých pobřežních vodách, které jsou bohaté na plankton a rybí vajíčka. Během sledovaného období, které v průměru trvalo 27 dní, někteří z nich při přesunech za potravou urazili vzdálenost víc než 1100 km. Špatnou zprávou je, že sledované manty strávily jen necelých 12 % času v chráněných oblastech (Marine Protected Areas). Ponejvíce se pohybovaly v místech, kterými vedou frekventované lodní trasy. Srážky s loděmi přitom mohou přispívat k úbytku těchto elegantních paryb.
Zdroj: Science Daily, PLoS ONE
-----
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.