Bertrand Russell, filozof, který exceloval v logice i matematice
Všechny tyto systémy propojil do jednoho specifického přístupu ke světu, který postupně představil ve svých četných dílech.
Bertrand Arthur Wiliam Russell, třetí hrabě Russell, se narodil 18. května roku 1872 ve Walesu, do významné politické rodiny. V meziválečném období se stal vynikajícím filozofem, který však exceloval i na poli logiky a matematiky. Nejen obsahovou, nýbrž i stylistickou kvalitu jeho prací ocenila Švédská akademie udělením Nobelovy ceny za literaturu.
Ve filozofii Russell vynikl zejména díky své gnoseologii, tedy nauce o poznání. Z původně platonského stanoviska, hájícího existenci na člověku nezávislých idejí, postupně došel až k tehdy nově se prosazujícímu novopozitivismu. Jedná se o typicky anglosaský směr, který preferuje jedině vědecká fakta. Zároveň zde Russell zavrhl možnost neovlivnění reality vnímajícím člověkem – všechny jevy, včetně vlastního vědomí, je třeba chápat jen jako informace, proudící k nám skrze smysly. Následně vstupuje do hry jazyk, kdy za pomoci pojmů všechna data pojmenujeme, roztřídíme a vytvoříme mezi nimi odpovídající vztahy. Tím Russell ovlivnil řadu dalších myslitelů, mezi nimi např. Carnapa nebo Wittgensteina.
Pro pochopení světa, což je jeden z hlavních úkolů člověka, je tak zapotřebí zjistit, jak funguje náš jazyk. Právě pro analýzu pravidel, jakými myslíme a mluvíme, se Russellova filozofie označuje jako analytická. Je třeba prozkoumat, co všechno nás v jazyce oddaluje od poznání a řeč tak zredukovat jen na nezbytný základ skutečně významných pojmů, vystavěných v řeči přísnou logikou. Russell se díky tomu stal jedním z největších průkopníků logiky dvacátého století.
S logikou ovšem propojil i matematiku a spolu se svým učitelem, ostatně také výborným filozofem a matematikem Whiteheadem, sepsal slavné dílo Principia mathematica. Známý je díky své práci, kterou obohatil teorii množin a zkoumání paradoxů.
Russel však svou pozornost nevěnoval jen filozofii a abstraktním vědám, jakými jsou matematika a logika. Už od první světové války i za cenu problémů na univerzitě razantně vystupoval proti válkám a militarismu. Zastával pozice humanismu a pacifismu, což ve válkami poznamenaném dvacátém století nedávalo přílišný důvod k optimismu. Kromě toho prosazoval svobodu člověka i v dalších směrech – podporoval hnutí bojující za ženské volební právo nebo toleranci vůči homosexuálům. Ze stejného důvodu požadoval i odmítnutí morálkou vnucované monogamie.
Bertrand Russell toho ve svém životě stihl opravdu hodně. Jako celosvětově uznávaná osobnost zemřel v rodném Walesu až roku 1970, tedy ve svých 98 letech.
Vysíláno v Planetáriu č. 21/2012, 19. – 25. května.
Rubrika Historie vědy se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.
