Rak má zubní sklovinu
Kusadla australského sladkovodního raka chrání tvrdá vrstva, která se nápadně podobá zubní sklovině.
Hlavní složkou kostí a zubů obratlovců je minerál hydroxyapatit Ca5(PO4)3(OH), který obsahuje vápník, fosforečnanové ionty a hydroxylové skupiny. Naproti tomu mineralizované části těla korýšů a dalších bezobratlých živočichů jsou tvořeny uhličitanem vápenatým CaCO3. Australský sladkovodní rak modrý (Cherax quadricarinatus) však toto pravidlo porušuje. Povrch jeho kusadel pokrývá vysoce mineralizovaná vrstva z fosforečnanu vápenatého, která se téměř neliší od zubní skloviny člověka a dalších obratlovců.
Tvrdá sklovina je zřejmě ten nejlepší materiál, jaký může pokrývat namáhané žvýkací ústrojí. U raků modrých chrání před poškozením měkčí vrstvy kusadel, které stejně jako zbytek vnější kostry tvoří uhličitan vápenatý. Izraelští a němečtí vědci, kteří „račí sklovinu“ objevili, ji pokládají za příklad konvergentní evoluce. Mechanicky i strukturně podobná sklovina založená na apatitu se u obratlovců a raků objevila zcela nezávisle. Hnacím motorem jejího vzniku byla podobná potřeba chránit své žvýkací ústrojí před opotřebením.
Zdroj: Nature Communications
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
