Konference o lidských právech mentálně retardovaných, nevyléčitelně nemocných a umírajících
V úterý 15. května se uskutečnila v prostorách Vyšší odborné školy pedagogické a teologické Jabok v Praze mezinárodní konference na téma „Lidská práva lidí s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajících na pozadí nacistického programu »Euthanasie«“.
Problematice lidských práv osob mentálně retardovaných, nevyléčitelně nemocných a umírajících se u nás v lékařských kruzích ani ve veřejnosti nevěnuje příliš mnoho pozornosti. Na půdě vyšší odborné školy Jabok se proto zrodil mezinárodní projekt financovaný německou nadací Paměť – zodpovědnost – budoucnost, který se snaží na pozadí historických zkušeností bezpráví nacistického režimu ukázat roli a postavení lidských práv v biomedicínsko-etických diskusích v naší společnosti.
O jaké historické zkušenosti se jedná, vysvětlil na konferenci Michal Šimůnek z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky:
„V době nacionálního socialismu a druhé světové války došlo k radikalizaci státní politiky ve vztahu k osobám s psychickým nebo tělesným postižením a to až v té nejradikálnější možné podobě, že byly prohlášeny za neužitečné, méněcenné atd., a od těch násilných sterilizací, které byly zavedeny hned roku 1933, se roku 1939 přistoupilo až k jejich fyzické likvidaci.“
Zatímco v Německu je v důsledku nacistické minulosti i samotné používání slova euthanasie nepřípustné, u nás zatím nebyl na historické zkušenosti z období Třetí říše při odborných diskusích brán zřetel.
Druhou oblastí, v níž je přístup nacistického státu k postiženým osobám velkým mementem, je oblast sexuality osob s lehkou a střední mentální retardací. Hlavní řešitel projektu René Milfait vysvětluje, jak se organizátoři pokusili na konferenci tuto problematiku pojednat.
„Příspěvek Barbory Zelenkové, naší absolventky a studentky Evangelické teologické fakulty, se věnuje tématu lidsky důstojného utváření sexuality osob s lehkou a střední mentální retardací a také rodičovství těchto osob. A to koresponduje s tím původním programem sterilizací. Ona to zná prakticky, ale současně je způsobilá se tomu věnovat z hlediska lidsko-právního a teologicko etického.“
Zmíněný mezinárodní projekt běží na Jaboku od roku 2011 a jeho řešitelé se zúčastnili mnoha besed a diskusí se studenty i veřejností. Cílem je na základě historických zkušeností z nacistického Německa včas odhalovat ideové podhoubí a tendence k lidsky nedůstojnému zacházení s postiženými lidmi a lidmi nevyléčitelně nemocnými a umírajícími.
Díky projektu byl na Jaboku zaveden také speciální předmět, který se lidskými právy v biomedicínsko-etických diskusích zabývá. Jednou ze studentek, které právě tato problematika zajímá, je Jitka Hurdálková, která se zúčastnila i konference:
„Bylo to velmi zajímavé, protože se to týkalo toho, co studuji na této škole. Mě zrovna třeba konkrétně tento program zajímá, takže to bylo přínosem ještě více rozšířit znalosti semináře, který my tady máme.“
Odborníci z Jaboku mají před sebou jasný cíl: je jím lidsky důstojné utváření životů nejvíce zranitelných lidí v naší společnosti. A protože takovým člověkem se snadno může stát kdokoli z nás, měla by nás možná tato snaha více zajímat.
