Ichtyosauři trpěli kesonovou nemocí

21. květen 2012
Monitor

Mořští ještěři z období triasu vedli poklidný život, zatímco ti z pozdějšího období jury a křídy museli prchat, aby si zachránili život. Naznačují to stopy kesonové nemoci na jejich kostech.

Kesonovou nebo také dekompresní nemoc způsobuje dusík rozpuštěný v tělních tkáních a tekutinách. Při prudkém snížení okolního tlaku se mění zpátky na plyn a vytváří bublinky, které mohou vyvolat svědění, bolest kloubů a svalů, svalovou paralýzu, přeludy, bezvědomí až smrt. Typickým případem je potápěč, který se příliš rychle vynořil z hlubin, ale stejný problém měli i pravěcí mořští plazi. Známky avaskulární nekrózy způsobené kesonovou nemocí paleontologové dokumentovali na kostrách želv a mořských ještěrů z konce jury a křídy. Až dosud však nebylo jasné, jestli nemoc existovala také v předcházejícím období triasu.

Tým amerických a čínských paleontologů analyzoval velký počet koster ichytosaurů z triasu, jury a křídy. Známky avaskulární nekrózy vědci objevili u 15 až 18 % ichtyosaurů ze střední jury až křídy. Na kostrách triasových ichtyosaurů však nenašli prakticky žádné. Pravděpodobným důvodem tak markantního rozdílu je nástup velkých predátorů, kteří se objevili během jury. Ichtyosauři museli najednou prchat před nepřáteli a mnozí z nich přitom příliš rychle stoupali ve vodním sloupci.

Zdroj: Naturwissenschaften

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio