Facebook doby bronzové

28. květen 2012

Skály u peřejí a vodopádů sloužily lidem doby bronzové ke kontaktům na dálku. Jejich prostřednictvím komunikovali podobně, jako to děláme my dnes na sociálních sítích.

Britští archeologové z cambridgeské St. John´s College zkoumají zevrubně tisíce petroglyfů vytvořených lidmi v mladší době kamenné a v době bronzové. Jednou ze studijních lokalit je severošvédský Nämforsen, kde byly petroglyfy objeveny už v roce 1944. Dnes se nacházejí v těsné blízkosti přehrady s hydroelektrárnou. Další podobná lokalita bohatá na petroglyfy se nachází na severu Ruska na pobřeží Bílého moře, konkrétně u vyschlého ramene řeky Vyg známého jako Zalavruga.

V tzv. staré Zalavruze našli ruští vědci pravěké petroglyfy už v roce 1936. Druhou podobnou lokalitou je nová Zalavruga objevená v 60. letech minulého století. Skály o ploše srovnatelné s velikostí fotbalového hřiště jsou tu pokryty rytinami jelenů, sobů, lidí, člunů, ale i hadů. Některé rytiny zachycují lovecké scény, na dalších jsou zobrazeny pravěké bitvy. Za tisíciletí tu lidé vytvořili skalní galerie pod širým nebem.

Podle cambridgeských archeologů, kteří zkoumají petroglyfy nejmodernějšími metodami, sloužily obrazy na skalách ke komunikaci. Zprávy si tak předávali příslušníci různých kmenů, kteří na člunech migrovali krajinou. Část zpráv byla zřejmě „poselstvím v čase“. Lidé nechávali ve formě petroglyfů vzkaz dalším pokolením.

Petroglyfy v Nämforsen

Úspěch měřený fanoušky

Skalními rytinami se pravěcí lidé dělili o zážitky, emoce, názory podobně, jako to dělají dnešní lidé prostřednictvím sociálních sítí. U jednotlivých zobrazení lze dokonce nalézt značky, které tam zanechali jednotliví návštěvnici. Ty sloužily k podobnému účelu jako tlačítko „to se mi líbí“ na Facebooku.

„Stejně jako facebook vyzývá ke komentářům, vybízely i skály s petroglyfy k reakcím návštěvníků, k tomu, aby tu ryli a malovali. Obvykle vyjadřovali svůj názor malbou zrcadlově obráceného obrázku nebo vytvořením variance na původní výtvarný motiv. Lidé z různých loveckých a sběračských tlup se nemuseli vůbec potkat a přesto byli prostřednictvím petroglyfů ve vzájemném kontaktu,“ říká cambridgeský student archeologie Mark Sapwell, který se „skalním Facebookem“ zevrubně zabývá v rámci svého doktorátu.

Skalní malby a rytiny se obvykle nacházejí na březích řek, v těsné blízkosti peřejí, skalních prahů a vodopádů, tedy v místech, kde museli pravěcí lovci vytáhnout své čluny na břeh a přenést je tam, kde je řeka opět splavná. Udělali si přitom přestávku, kterou někteří využili k vyrytí zprávy pro další cestovatele.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 25.5.2012 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.