10 milionů let na obnovu po největším vymírání

Velké vymírání na rozhraní permu a triasu přežilo jen kolem 10 % rostlinných a živočišných druhů. Jeho příčinou zřejmě byla série environmentálních šoků: globální oteplení, kyselé deště, okyselení oceánů a nedostatek kyslíku v nich. Některé skupiny živočichů jako amoniti se vzpamatovaly a začaly diverzifikovat velmi rychle, během 1 až 3 milionů let, ale u dalších vymírání pokračovalo i během začátku triasu. Triasové ekosystémy se podle nové studie nestabilizovaly dřív než za 8 až 9 milionů let po skončení krize.

Důvodem tohoto odkladu mohly být jak interakce mezi přeživšími druhy tak to, že neutěšené podmínky neustaly okamžitě, ale ještě se opakovaly v průběhu 5 až 6 milionů let po velkém vymírání. Život, který se jakž takž vzpamatoval, tak opětovně srážely na kolena další a další uhlíkové a kyslíkové krize. Z živočichů, kteří je dokázali ustát, však vznikly zcela nové skupiny jako například předkové dnešních korýšů a dinosaurů nebo mořští plazi. Tito živočichové se pak stali základem komplexnějších moderních ekosystémů.

Zdroj: Science Daily, Nature Geoscience