Neolitická nerovnost

Sociální rozvrstvení se projevuje už na hrobech prvních zemědělských komunit. Příslušníci neolitické elity měli bohatší pohřební rituál a do hrobu si odnášeli předměty jako keramiku nebo kamenné nástroje. Až dosud však nebylo jasné, jestli byli zvýhodněni i díky svému původu.

Tým vědců z Velké Británie, Německa, Rakouska a Francie proto analyzoval izotopy stroncia z koster více než 300 lidí, kteří byli asi před 7000 lety pohřbeni ve střední Evropě. Poměr lehčích a těžších izotopů vypovídá o místě původu člověka i o tom, jakou jedl potravu.

Vědci tak mohli porovnat původ lidí z prostých hrobů s těmi, kteří si s sebou na věcný odpočinek brali kamenné teslice. Tyto nástroje se používaly k opracování dřeva používaného při stavbě dřevěných domků a jejich vlastnictví archeologové považují za znak vyššího sociálního statutu. Muži, kteří byli pohřbeni s teslicemi, mají méně variabilní izotopový podpis než ti, kteří v hrobech žádné kamenné nástroje neměli. Naznačuje to, že šlo o příslušníky dědičné elity, kteří měli bližší a pravděpodobně i lepší přístup k úrodné sprašové půdě a po celý život se živili potravou, která zde byla vypěstována. Pravděpodobně to byli synové zemědělců, kteří půdu zdědili po svých předcích.

Kromě nerovnosti v přístupu k úrodné půdě se v komunitách evropských zemědělců projevovala také silná patrilokalita. Ženy totiž obvykle pocházely z jiných míst, než na jakých byly pohřbeny.

Zdroj: PNAS