Byl život ve vesmíru dříve?

Dánští vědci z ústavu Nielse Bohra přišli s překvapivými výsledky pozorování raného vesmíru. Jak ukazuje chemické složení prvních galaxií ve vesmíru, jejichž světlo vědci podrobili spektroskopické analýze, nebyly tyto objekty pouze z vodíku a hélia. Hvězdy tvořící stavební kameny nejmladších galaxií vesmíru zjevně produkovaly i prvky těžší včetně těch, které jsou zapotřebí ke stavbě molekul živých organismů. Vývoj prvních galaktických mláďat byl tedy o dost rychlejší, než nás doposud astrofyzika učila.

Pohled k počátku
Náš vesmír je starý přibližně 13,7 miliardy let. První světlo se v něm rozprostřelo asi 400 000 let po velkém třesku, počátku vesmíru. První hvězdy vznikly o dost později, asi 500 milionů let po velkém třesku. Tehdy se v ne úplně rovnoměrně husté látce vesmíru objevily první hustší oblasti materiálu. Šlo o materiál toho nejlehčího zrna – vodík a helium. Z něho se zrodily nejen první hvězdy, ale i hvězdokupy a malé galaxie.

Vzdálené galaxie ve vesmíru|foto: NASA

Astronomové tyto vzdálené objekty sledují i v nynější době, i když už ve skutečnosti dávno neexistují. Důvodem je konečná rychlost světla, díky které informace ze vzdálenějších periferií vesmíru k nám putují značně déle a ty nejvzdálenější, časově nejblíže k počátku vesmíru, pozorujeme jako velmi slabé a relativistickými jevy zdeformované objekty. Právě tyto objekty se staly předmětem výzkumu dánských vědců.

Problikávající majáky
K tomu, aby astronomové vůbec mohli v galaxiích další prvky najít, museli jejich slabé světlo nějak zesílit. Využili toho, že ve vesmíru existují ještě vzdálenější a nesmírně jasné objekty, tzv. kvazary. Jde o obří černé díry pohlcující enormní množství svého okolního materiálu. Při tomto zběsilém aktu jsou schopny se rozsvítit až na takovou úroveň, že září jako tisíce galaxií. Záhadné kvazary jsou díky tomu skutečně těmi nevzdálenějšími pozorovanými objekty ve vesmíru vůbec.

Vědci proto vybrali z množství vzdálených galaxií právě deset takových, které leží v podstatě na dráze světla z kvazaru k Zemi. Toto světlo, jehož spektrum astronomové už věrně znají, pak při prostupu galaxií bylo ochuzeno o ty spektrální čáry, které odpovídají chemickému složení pozorovaných galaxií. Z chybějících čar pak mohli výzkumníci vcelku přesně toto chemické složení určit. Šlo o galaxie, které leží od Slunce mezi 10 a 12 miliardami let, tedy v čase poměrně mladého vesmíru. Očekávalo se proto, že ve spektru se budou nacházet primitivní čáry prvotního vodíku a helia, které daly složení prvním zrodivším se hvězdám a galaxiím. Výsledek ovšem vědce velmi překvapil, obzvláště pak u jedné z galaxií. Ta vykazovala ve svém spektru bohatý výskyt těžších prvků jako uhlík a kyslík, což jsou prvky potřebné k tvorbě molekul živých organismů.

Astronautka pozoruje Zemi z paluby ISS|foto: NASA

Další vodítko k chápání života ve vesmíru
Tento objev má významný dopad na celé chápání vzniku a existence života ve vesmíru. Doposud se předpokládalo, že zrození obřích plynných i Zemi podobných planet bylo doménou až pokročilého věku vesmíru, přibližně před 6-7 miliardami let. Nyní se však ukazuje, že těžší prvky stojící za stavbou mezihvězdného prachu a planet byly obsaženy již v materiálu prvních galaxií a život by tedy mohl vzniknout v atmosférách prvních Zemi podobných planet mnohem dříve. Otevírá to tak nová vrátka k chápání výjimečnosti i existence planetárních soustav a života v našem vzdáleném kosmickém okolí. A logicky rovněž vyplouvají na povrch takové otázky, jako například zda jsme my, pozemšťané, skutečně nejdál ve vývoji inteligentního života ve vesmíru.