Vládu obřího hmyzu ukončili ptáci

Hmyz dosáhl gigantických rozměrů asi před 300 miliony let, kdy nad močály poletovaly vážky Meganeura s asi sedmdesáticentimetrovým rozpětím křídel. Důvodem byl kyslík. Hmyz dýchá takzvanými trachejemi – trubičkami, které ústí na povrchu těla a kyslík rozvádějí přímo k buňkám jednotlivých orgánů. Čím je hmyz větší, tím je tento způsob dýchání méně efektivní. Pravěká atmosféra obsahovala víc kyslíku než dnešní (víc než 30 % oproti 21 %), což umožnilo, aby některé druhy hmyzu dorostly do obřích rozměrů. Jakmile se ale hladina kyslíku začala snižovat, museli se spokojit se skromnější velikostí.

Kyslík nicméně nebyl jediným faktorem, který se vložil do hry o velikost hmyzu. Vědci z Kalifornské univerzity sestavili databázi s údaji o rozpětí křídel víc než 10 500 hmyzích fosilií, které dohromady pokrývají období dlouhé 320 milionů let. Z ní pak vyčetli, že velikost hmyzu kopírovala fluktuaci hladiny kyslíku jen během prvních 150 milionů let jeho evoluce. Na konci jury a počátku křídy to už neplatilo – hladina kyslíku stoupla, ale hmyz stagnoval a poté se dokonce začal zmenšovat.

Důvodem tohoto zlomu jsou podle vědců ptáci, kteří se právě v té době začali diverzifikovat, zlepšili své letové schopnosti, a tím se z nich stali výkonnější predátoři. Velký hmyz neschopný rychlých manévrů byl pro ně snadnou kořistí. Před 60 miliony let pak predační tlak zřejmě ještě zvýšili nově vzniklí netopýři. Výsledkem bylo, že se hmyz zmenšil na dnešní úroveň, kdy největší zástupci s bídou dorůstají do délky 20 centimetrů.

Zdroj: PNAS, Science Daily