Infekční nemoci ovlivnily náš původ
Na formování moderního lidstva se zřejmě podílela masivní bakteriální infekce. Svědčí o tom výpadek dvou genů z lidského genomu.
Před asi 100 000 lety zažilo lidstvo událost, která se označuje jako hrdlo lahve neboli bottleneck. Velikost populace se zmenšila na pouhých 5000 až 10 000 jedinců, z nichž pak vzešli „moderní“ lidé, kteří kolonizovali celý svět. Jako příčina hrdla lahve se nejčastěji uvádějí klimatické změny. Informace získané porovnáním genomu lidí a šimpanzů však naznačují, že důležitou roli mohly sehrát také infekční nemoci.
Tým amerických, japonských a italských vědců se zaměřil na geny SIGLEC13 a SIGLEC17 pro receptory, jejichž signalizace ovlivňuje imunitní odpověď. Šimpanzi mají tyto dva geny plně funkční, u člověka však gen SIGLEC13 zcela chybí a SIGLEC17 je nefunkční. Vědce přirozeně zajímalo, proč jsme se během evoluce těchto genů zbavili, a rekonstruovali proteiny, které jsou jimi kódovány. Ukázalo se, že tyto molekuly mohou nebezpečné bakterie Streptococcus a Escherichia coli zneužít k tomu, aby oslabily imunitní odpověď.
Autoři studie se proto domnívají, že naši předkové po dlouhá léta čelili masivní bakteriální infekci, která byla smrtelná především pro novorozence a mohla přispět ke dramatickému snížení velikosti lidské populace před 100 000 lety. Geny, které bakterie zneužívaly, zřejmě začaly mizet někdy před 440 000 až 270 000 lety, kdy jsme ještě sdíleli společné předky s neandrtálci a Děnisovany. U některých lidí však přetrvaly mnohem déle – gen SIGLEC13 se vyskytoval ještě před 46 000 lety.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.