Nové důkazy o impaktu před 13 000 lety

12. červen 2012
Monitor

V Pensylvánii, Jižní Karolíně a Sýrii byl objeven sklovitý materiál starý necelých 13 000 let. Podle vědců podporuje kontroverzní teorii o pádu komety.

S impaktovou událostí před 12 900 lety se spojuje vymizení severoamerické megafauny, zánik kultury Clovis a nástup chladného období známého jako mladší dryas. V letošním roce teorii komety podpořil nález nanodiamantů v sedimentech mexického jezera Cuitzeo a nyní si zřejmě může připočítat další doby k dobru. Osmnáctičlenný mezinárodní tým vědců objevil sklovitý materiál v tenké vrstvě sedimentárních hornin z Pensylvánie, Jižní Karolíny a Sýrie. Materiál je starý necelých 13 000 let a podle vědců vznikal za teploty 1700 až 2200 stupňů Celsia, která vznikla při nárazu kosmického tělesa.

Tým vědců objevil sklovitý materiál v tenké vrstvě sedimentárních hornin z Pensylvánie, Jižní Karolíny a Sýrie.

Morfologická a geologická analýza potvrdila, že materiál nemá ani kosmický ani vulkanický původ. Podobá se však sklovitým materiálům, které byly nalezeny v impaktovém kráteru v Arizoně nebo na australském tektitovém poli. Rovněž se shoduje se vzorky přírodního skla, které vzniklo roztavením písku a hornin v roce 1945 při nukleárním výbuchu v Novém Mexiku.
To, že sklovitý materiál byl nalezen také v Sýrii, podporuje teorii o tom, že impaktová událost před 12 900 lety zasáhla nejen Severní Ameriku, ale také západní Evropu a Střední východ. Takovou impaktovou událost, která zřejmě měla nejméně tři epicentra, mohl způsobit roj fragmentů komety nebo asteroidu.

Sklovité materiály, které vznikly roztavením písku a hornin v roce 1945 při nukleárním výbuchu v Novém Mexiku.

Zdroj: UC Santa Barbara

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio