Nešťastné hubení upírů
K prevenci vztekliny, kterou přenášejí upíři, byl zřejmě zvolen velmi nevhodný způsob. Vyplývá to z výzkumu upířích kolonií v Peru.
Latinská Amerika patří z oblastem s častým výskytem vztekliny. Hlavním přenašečem jsou netopýři, kteří se živí sáním krve. Kromě toho, že mohou nakazit člověka, způsobí každý rok škody na dobytku, které se počítají v milionech dolarů. Farmáři reagují tím, že se pokoušejí vyhubit celé kolonie, ale tato praxe je podle nové studie spíš kontraproduktivní. Tým amerických a peruánských vědců zjistil, že virus vztekliny koluje prakticky v každé kolonii. Velikost kolonie však na jeho šíření nemá žádný vliv, což znamená, že snížení počtu upírů v kolonii výskyt vztekliny nesníží.
Zajímavé je, že v koloniích, které byly pravidelně redukovány, je expozice viru vyšší. V nenarušených koloniích se s ním setká asi 7 % upírů, zatímco v těch, které lidé hubí, je to 12 %. Vysvětlení zřejmě spočívá ve způsobu hubení upírů. Lidé odchytí několik jedinců a potřou je pastou s obsahem antikoagulačních látek. Když se netopýr vrátí do kolonie, olížou pastu z jeho srsti další jedinci a po čase uhynou na vnitřní krvácení. Nejčastěji to postihne dospělé jedince, kteří bývají vůči viru rezistentní a nepřenášejí jej na další zvířata. Tím se pak zvyšuje poměr mláďat, která jsou vůči vzteklině vnímavá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka