Pitný režim a sladké nápoje - džusy a mošty
14. červen 2012
Probrali jsme, jak jsou pro organizmus důležité džusy a mošty, jak často je máme pít, v jakém podílu mají být zastoupeny v denním pitném režimu a kdo by si jel měl raději odpustit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pěkné odpoledne, už skoro letní, léto se nám blíží a my si dnes budeme na regionu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou povídat o džusech a moštech. Dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Dobrý den. To je krásné letní téma. Patriku, jsem velmi zvědavá, co jste si na mě dneska připravil, protože s džusy a mošty, které si nepřipravíme sami, může být docela problém.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak rozhodně to rozebereme i co je džus a co je mošt. Já bych to tentokrát chtěj pojmout spíš v té základní a všeomílající otázce, jestli sladké nápoje jako takové jsou pro nás důležité, nebo se jim máme vyhýbat.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Toť otázka. Takže já zase, protože už jsme to hodně dlouho nezmiňovali, tak řeknu, že to záleží na věku, výšce, váze, pohlaví, zdravotním stavu, na tom, jakou máme rodinnou zátěž, na našich laboratorních výsledcích a na tom vlastně proč a jak. Pracujeme, sportujeme, jakou máme zátěž psychickou a fyzickou, čili je to poměrně složitý problém. Každopádně ale si myslím, že těch sladkých nápojů se u nás pije zbytečně mnoho. To nebývalo.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže záleží i na tom poměru.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Určitě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Protože bychom taky měli řešit vlastně v tom denní přídělu těch tekutin, kolik z toho by měla být třeba i čistá voda, nějaké ovocné nápoje a právě třeba i ty sladké.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
A případně i nějaká salinické minerálky. A znovu všem, kdo sedíte teď doma u přijímačů a máte tužku a papír, abyste zjistili, co je ten správný džus, nebo který je ten správný mošt, po kterém se hubne, tak všem vám vzkazuju, že opravdu to platí různě pro různé lidi. Takže fakticky neexistuje žádné obecné doporučení, nebo jenom velmi malé. Chtěla bych říct, že konzumace sladkých nápojů, pokud s ní začneme od útlého věku dítěte, je věc, která je těžce návyková. Ještě v době, kdy já jsem měla děti, tak bylo úplně běžné, že novorozence vzali od maminky a dávali mu pít vlastně glukózový roztok, aby teda netrpěl hlady a vydržel. Dnes naštěstí už děti jsou v rooming in, to znamená, že s maminkou jsou celou dobu a už začínají vlastně být přikládáni k prsu, což je lepší varianta, takže si nenavykají od malička na sladké. Hloupé totiž na té trvalé konzumaci sladkého je, že ty děti si vlastně zvyknou na sladkou chuť a potom normálně chutě, ať už ovoce, nebo těch džusů nebo případně ředěných moštů jim přijde jakože ta chuť není výrazná. A tohle si myslím, že v pozadí za obezitou malých dětí u nás v současnosti. Sladké minerálky, příliš přeslazované džusy, příliš koncentrované džusy, džusy vyráběné z koncentrátů. Tohle si myslím, že to je základní chyba. Když si totiž, Patriku, představíte takovou litrovku džusu, tak s kolika myslíte že třeba pomerančů, je ten džus, ta šťáva vytlačená?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, já jsem si kdysi všiml, že i takový pomerančový džus je dělán z jablečného moštu jako základ, nebo z nějakých jablek, takže těch pomerančů tam asi moc nebude. Bude to spíš otázka chemie a barvy.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
To je jedna část věci, ale kdybychom uvažovali o tom ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Kdybychom uvažovali, že ta litrovka by měla být skutečně z pomerančů, tak jich bude, dejme tomu 12 nebo 15 možná to bych vymačkal, abych tu šťávu měl, ale ta skutečná ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Kolik by to tak mohlo vážit, těch 15 - 15 pomerančů?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tři kila?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Tak a teď si představte, že někdo je schopen vypít třeba během dvou tří hodin opravdu tu litrovku džusu, ale rozhodně během dvou tří hodin by nebyl schopen zkonzumovat tři kilogramy pomerančů. Další věc, v té šťávě, kdyby i byla krásně vytlačená, tak vlastně zůstává 90 % sacharidů, čili cukrů z toho daného ovoce, ale těch 90 % vitamínů, vlákniny, dužiny a těch ostatních věcí se vyhazuje a to je velká škoda, protože tam jsou stopové prvky, tam jsou vlastně ta přirozená barviva a o to to všechno my přicházíme. Čili to jediné, co v tom džusu zůstane, i když je bez přidaného cukru, je ten ovocný cukr a máme najednou desetiprocentní sladký roztok a zvyšujeme konzumaci cukru.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na Regionu si povídáme o sladkých nápojích, o džusech o moštech s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Mluvili jsme už i o tom čerstvém ovoci, o té vytlačené šťávě, tak mě napadá, to srovnání dnes populárních takzvaných fresh nápojů a těch, které kupujeme, nebo si necháváme nalévat z těch krabic, lahví. Je ten fresh opravdu lepší? A nebo je to jenom otázka toho, že bychom si to měli dopřát spíš na tu chuť, protože tam stejně chybí ta dužnina a takovéhle ty věci?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Ona tam zase tak úplně nechybí. Existují vlastně různé přístroje, kterými se ty freshe vyrábějí a některé z nich vlastně mají i tu možnost přidat trošku té dužiny zpátky do toho nápoje. To, kolik vlastně zbývá té dužiny, to může určit ten, který ten fresh vyrábí. Takže vy můžete dostat vlastně fresh, ve kterém přímo plavou kousky toho ovoce, což je ideální typ freshe. Další rozdíl je, když vlastně my tady se podíváme na džusy krabicové, které jsou běžně k dostání v supermarketech, s tou velmi dlouhou trvanlivostí, většina z nich je tam napsáno, že je vyrobeno z koncentrátu, to znamená někdo daleko se vlastně vytlačila šťáva z pomerančů třeba, nebo z jablek, ta se vysušila, vytvořil se z toho koncentrát, ten se převáží, protože je objemově menší, je lehčí a zase na místě, třeba u nás se rozředí a strčí se zpátky do krabic. To znamená takovýmto způsobem připravená šťáva, ta už určitě má nižší hladinu různých vitamínů, různých vlastně dalších látek, které způsobují to, že ty šťávy mají antioxidační efekt, protože třeba samotného vitaminu C tam může být 50, 100 miligramů, ale ta kombinace všech těch ostatních látek, tam už chybí. Zatímco v tom čerstvém pomeranči je třeba 20 miligramů C vitaminu, ale to, že tam ty ostatní látky jsou, to jsou různé karotenoidy, různá další barviva, která všechna mají dohromady antioxidační aktivitu, tak vzrůstá celková antioxidační aktivita pomeranče třeba na ekvivalent až 250 miligramů vitaminu C, a to je velikánský rozdíl. Takže já bych se opravdu přimlouvala za to, by buď si lidé sami ty freshe dělali. Víme, že vitamin C na vzduchu a v kontaktu s kovy oxiduje poměrně rychle, takže čím kratší dobu ten fresh vlastně s ním něco děláme, předtím, než ho vypijeme, tak tím víc tam toho vitaminu C máme, takže to je první věc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže tam ta čerstvost je opravdu důležitá.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Čerstvost je velmi důležitá. A zadruhé měli bychom se vyhýbat výrobkům z koncentrátu a výrobkům, kde tedy je možná přidaná, ale spíš chybí dužina. Nejlepší je vymačkat si dané ovoce doma na nějakém plastovém mačkátku, hezky to udělat ručně, práce kvapná málo platná, abychom co nejvíc vitaminů a dalších látek vlastně v tom freshi zachovali. Tohle to, když říkám, tak sama vím, že to bude dělat opravdu minimum lidí, ale alespoň maminky na mateřské dovolené, které mají automatizovanou domácnost by svým dětem takovéto šťávičky měly být schopné vymačkávat.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Na závěr možná ještě důležitá otázka. Jestli ty sladké nápoje by do toho našeho života a zdravého životního stylu měly patřit. Tak, jako říkáte, že i cukr je důležitý, nakonec i mozek na něm funguje, jestli si dobře pamatuju, tak jestli by jednou za čas nebo nějaký poměr z těch tekutin neměl patřit i sladkým nápojům. Třeba i těm čerstvým freshům.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Já budu zaprvé velmi vlastně důrazně opakovat, že polovina denního příjmu tekutin, by měla být čistá voda. To je zásada. Ta voda by měla být neperlivá, měla by být filtrovaná ideálně ze známého zdroje. Nemineralizovaná. Čili toto je zásada, která platí pro většinu strávníků, řekla bych možná i pro 100 %. Potom z toho dalšího, z těch dalších 50 % záleží už na věku toho strávníka. U malých dětí a u všech, kteří tedy mají třeba nějaký problém se stravováním se, nebo s kalciem, by bylo dobré, aby část hradilo mléko. Sice mléko není považováno za tekutinu, ale je to spíš potravina, ale v tuto chvíli tedy aspoň část by mělo to mléko hradit. Další potom část by měla být rozdělena podle fyzických aktivit. Pro lidi fyzicky aktivní ty freshe jsou zdrojem cukrů, během té fyzické aktivity a mohou být ředěny vlastně minerálními vodami na doplnění zase minerálů, které se ztrácejí potem. U lidí, kteří málo konzumují ovoce, se těm džusům opravdu vyhýbám, a to proto, protože si přeju, aby dotyční lidé se naučili vlastně jíst to ovoce celé. Takže těmhle jako jediným bych asi džusy a freshe zakázala. Co se týče hubnoucích, tam bych byla rovněž opatrná a myslím si, že by měli ty džusy a freshe také si ředit minimálně 1:2, ale spíš ještě větším poměrem právě proto, aby odvykli sladké chuti, na kterou většinou mají návyk. Takže vždycky záleží na strávníkovi, ale maximální množství freshe, které si myslím, že je ještě v pořádku pro osobu střední postavy, ne příliš vysokou, ne příliš svalnatou, ne příliš aktivní a s nějakým chybějícím postižením trávicího traktu, myslím si, že 300 - 500 mililitrů freshe nemůže uškodit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Na Regionu a dál si s ní budeme povídat zase příští čtvrtek. Pro dnešek se tedy s vámi loučí Patrik Rozehnal.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová. Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Pěkné odpoledne, už skoro letní, léto se nám blíží a my si dnes budeme na regionu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou povídat o džusech a moštech. Dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Dobrý den. To je krásné letní téma. Patriku, jsem velmi zvědavá, co jste si na mě dneska připravil, protože s džusy a mošty, které si nepřipravíme sami, může být docela problém.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak rozhodně to rozebereme i co je džus a co je mošt. Já bych to tentokrát chtěj pojmout spíš v té základní a všeomílající otázce, jestli sladké nápoje jako takové jsou pro nás důležité, nebo se jim máme vyhýbat.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Toť otázka. Takže já zase, protože už jsme to hodně dlouho nezmiňovali, tak řeknu, že to záleží na věku, výšce, váze, pohlaví, zdravotním stavu, na tom, jakou máme rodinnou zátěž, na našich laboratorních výsledcích a na tom vlastně proč a jak. Pracujeme, sportujeme, jakou máme zátěž psychickou a fyzickou, čili je to poměrně složitý problém. Každopádně ale si myslím, že těch sladkých nápojů se u nás pije zbytečně mnoho. To nebývalo.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže záleží i na tom poměru.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Určitě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Protože bychom taky měli řešit vlastně v tom denní přídělu těch tekutin, kolik z toho by měla být třeba i čistá voda, nějaké ovocné nápoje a právě třeba i ty sladké.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
A případně i nějaká salinické minerálky. A znovu všem, kdo sedíte teď doma u přijímačů a máte tužku a papír, abyste zjistili, co je ten správný džus, nebo který je ten správný mošt, po kterém se hubne, tak všem vám vzkazuju, že opravdu to platí různě pro různé lidi. Takže fakticky neexistuje žádné obecné doporučení, nebo jenom velmi malé. Chtěla bych říct, že konzumace sladkých nápojů, pokud s ní začneme od útlého věku dítěte, je věc, která je těžce návyková. Ještě v době, kdy já jsem měla děti, tak bylo úplně běžné, že novorozence vzali od maminky a dávali mu pít vlastně glukózový roztok, aby teda netrpěl hlady a vydržel. Dnes naštěstí už děti jsou v rooming in, to znamená, že s maminkou jsou celou dobu a už začínají vlastně být přikládáni k prsu, což je lepší varianta, takže si nenavykají od malička na sladké. Hloupé totiž na té trvalé konzumaci sladkého je, že ty děti si vlastně zvyknou na sladkou chuť a potom normálně chutě, ať už ovoce, nebo těch džusů nebo případně ředěných moštů jim přijde jakože ta chuť není výrazná. A tohle si myslím, že v pozadí za obezitou malých dětí u nás v současnosti. Sladké minerálky, příliš přeslazované džusy, příliš koncentrované džusy, džusy vyráběné z koncentrátů. Tohle si myslím, že to je základní chyba. Když si totiž, Patriku, představíte takovou litrovku džusu, tak s kolika myslíte že třeba pomerančů, je ten džus, ta šťáva vytlačená?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, já jsem si kdysi všiml, že i takový pomerančový džus je dělán z jablečného moštu jako základ, nebo z nějakých jablek, takže těch pomerančů tam asi moc nebude. Bude to spíš otázka chemie a barvy.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
To je jedna část věci, ale kdybychom uvažovali o tom ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Kdybychom uvažovali, že ta litrovka by měla být skutečně z pomerančů, tak jich bude, dejme tomu 12 nebo 15 možná to bych vymačkal, abych tu šťávu měl, ale ta skutečná ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Kolik by to tak mohlo vážit, těch 15 - 15 pomerančů?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tři kila?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Tak a teď si představte, že někdo je schopen vypít třeba během dvou tří hodin opravdu tu litrovku džusu, ale rozhodně během dvou tří hodin by nebyl schopen zkonzumovat tři kilogramy pomerančů. Další věc, v té šťávě, kdyby i byla krásně vytlačená, tak vlastně zůstává 90 % sacharidů, čili cukrů z toho daného ovoce, ale těch 90 % vitamínů, vlákniny, dužiny a těch ostatních věcí se vyhazuje a to je velká škoda, protože tam jsou stopové prvky, tam jsou vlastně ta přirozená barviva a o to to všechno my přicházíme. Čili to jediné, co v tom džusu zůstane, i když je bez přidaného cukru, je ten ovocný cukr a máme najednou desetiprocentní sladký roztok a zvyšujeme konzumaci cukru.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na Regionu si povídáme o sladkých nápojích, o džusech o moštech s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Mluvili jsme už i o tom čerstvém ovoci, o té vytlačené šťávě, tak mě napadá, to srovnání dnes populárních takzvaných fresh nápojů a těch, které kupujeme, nebo si necháváme nalévat z těch krabic, lahví. Je ten fresh opravdu lepší? A nebo je to jenom otázka toho, že bychom si to měli dopřát spíš na tu chuť, protože tam stejně chybí ta dužnina a takovéhle ty věci?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Ona tam zase tak úplně nechybí. Existují vlastně různé přístroje, kterými se ty freshe vyrábějí a některé z nich vlastně mají i tu možnost přidat trošku té dužiny zpátky do toho nápoje. To, kolik vlastně zbývá té dužiny, to může určit ten, který ten fresh vyrábí. Takže vy můžete dostat vlastně fresh, ve kterém přímo plavou kousky toho ovoce, což je ideální typ freshe. Další rozdíl je, když vlastně my tady se podíváme na džusy krabicové, které jsou běžně k dostání v supermarketech, s tou velmi dlouhou trvanlivostí, většina z nich je tam napsáno, že je vyrobeno z koncentrátu, to znamená někdo daleko se vlastně vytlačila šťáva z pomerančů třeba, nebo z jablek, ta se vysušila, vytvořil se z toho koncentrát, ten se převáží, protože je objemově menší, je lehčí a zase na místě, třeba u nás se rozředí a strčí se zpátky do krabic. To znamená takovýmto způsobem připravená šťáva, ta už určitě má nižší hladinu různých vitamínů, různých vlastně dalších látek, které způsobují to, že ty šťávy mají antioxidační efekt, protože třeba samotného vitaminu C tam může být 50, 100 miligramů, ale ta kombinace všech těch ostatních látek, tam už chybí. Zatímco v tom čerstvém pomeranči je třeba 20 miligramů C vitaminu, ale to, že tam ty ostatní látky jsou, to jsou různé karotenoidy, různá další barviva, která všechna mají dohromady antioxidační aktivitu, tak vzrůstá celková antioxidační aktivita pomeranče třeba na ekvivalent až 250 miligramů vitaminu C, a to je velikánský rozdíl. Takže já bych se opravdu přimlouvala za to, by buď si lidé sami ty freshe dělali. Víme, že vitamin C na vzduchu a v kontaktu s kovy oxiduje poměrně rychle, takže čím kratší dobu ten fresh vlastně s ním něco děláme, předtím, než ho vypijeme, tak tím víc tam toho vitaminu C máme, takže to je první věc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže tam ta čerstvost je opravdu důležitá.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Čerstvost je velmi důležitá. A zadruhé měli bychom se vyhýbat výrobkům z koncentrátu a výrobkům, kde tedy je možná přidaná, ale spíš chybí dužina. Nejlepší je vymačkat si dané ovoce doma na nějakém plastovém mačkátku, hezky to udělat ručně, práce kvapná málo platná, abychom co nejvíc vitaminů a dalších látek vlastně v tom freshi zachovali. Tohle to, když říkám, tak sama vím, že to bude dělat opravdu minimum lidí, ale alespoň maminky na mateřské dovolené, které mají automatizovanou domácnost by svým dětem takovéto šťávičky měly být schopné vymačkávat.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Na závěr možná ještě důležitá otázka. Jestli ty sladké nápoje by do toho našeho života a zdravého životního stylu měly patřit. Tak, jako říkáte, že i cukr je důležitý, nakonec i mozek na něm funguje, jestli si dobře pamatuju, tak jestli by jednou za čas nebo nějaký poměr z těch tekutin neměl patřit i sladkým nápojům. Třeba i těm čerstvým freshům.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
Já budu zaprvé velmi vlastně důrazně opakovat, že polovina denního příjmu tekutin, by měla být čistá voda. To je zásada. Ta voda by měla být neperlivá, měla by být filtrovaná ideálně ze známého zdroje. Nemineralizovaná. Čili toto je zásada, která platí pro většinu strávníků, řekla bych možná i pro 100 %. Potom z toho dalšího, z těch dalších 50 % záleží už na věku toho strávníka. U malých dětí a u všech, kteří tedy mají třeba nějaký problém se stravováním se, nebo s kalciem, by bylo dobré, aby část hradilo mléko. Sice mléko není považováno za tekutinu, ale je to spíš potravina, ale v tuto chvíli tedy aspoň část by mělo to mléko hradit. Další potom část by měla být rozdělena podle fyzických aktivit. Pro lidi fyzicky aktivní ty freshe jsou zdrojem cukrů, během té fyzické aktivity a mohou být ředěny vlastně minerálními vodami na doplnění zase minerálů, které se ztrácejí potem. U lidí, kteří málo konzumují ovoce, se těm džusům opravdu vyhýbám, a to proto, protože si přeju, aby dotyční lidé se naučili vlastně jíst to ovoce celé. Takže těmhle jako jediným bych asi džusy a freshe zakázala. Co se týče hubnoucích, tam bych byla rovněž opatrná a myslím si, že by měli ty džusy a freshe také si ředit minimálně 1:2, ale spíš ještě větším poměrem právě proto, aby odvykli sladké chuti, na kterou většinou mají návyk. Takže vždycky záleží na strávníkovi, ale maximální množství freshe, které si myslím, že je ještě v pořádku pro osobu střední postavy, ne příliš vysokou, ne příliš svalnatou, ne příliš aktivní a s nějakým chybějícím postižením trávicího traktu, myslím si, že 300 - 500 mililitrů freshe nemůže uškodit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Na Regionu a dál si s ní budeme povídat zase příští čtvrtek. Pro dnešek se tedy s vámi loučí Patrik Rozehnal.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
