Do Lán jezdil odpočívat už Rudolf II.
O tomto víkendu si zájemci mohou prohlédnout reprezentační prostory prezidentského zámku v Lánech. Otevírají se po dlouhých šesti letech. A chybět u toho nebude ani Radiožurnál, jehož nedělní polední vysílání bude právě odtamtud. V dnešním výletu Po Česku se proto trochu v předstihu zajedeme na lánský zámek podívat.
Společně s vedoucím odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu, historikem Františkem Kadlecem stojíme v zámeckém parku před jižním průčelím lánského zámeckého areálu. „Historie zámku sahá až do roku 1392, kdy jsou Lány poprvé vzpomenuty jako zemanské sídlo, o němž dokonce víme, že patřilo jakémusi Haškovi z Lán,“ dozvídám se na úvod od svého průvodce.
V následujících staletích prošel zámek bohatou historií, během níž se měnili nejen jeho vlastníci, ale také podoba jeho architektury. Renesanční přestavbu zámku inicioval sám císař Rudolf II., který holdoval lovu v křivoklátských lesích.
„Křivoklát mu prý přišel příliš nepohodlný, a tak se rozhodl lánskou tvrz upravit podle svých představ,“ vypráví František Kadlec. V polovině 17. století byl pak zámek přestavěn do podoby raně barokní a za dalších majitelů – Valdštejnů – zvýšen o jedno patro.
Jeho posledními šlechtickými majiteli byli po dobu bezmála dvou století Fürstenberkové, během jejichž správy přibyla ještě další patra a byly provedeny i jiné stavební úpravy. Fürstenberkové nechali postavit rokokový zámecký kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš spojený s vlastní zámeckou budovou krytou chodbou. Právě v této době, tedy v 19. století, dostal zámek podobu, jakou všichni známe.
Fürstenberkové podnikali v železářství, a tak je zámecký areál doplněn také o četné kovové prvky. „Například skleník nedaleko zámku nese výrazné znaky toho, že hutnictví bylo jejich doménou,“ dodává František Kadlec. Odpočinkovým sídlem československých a poté českých prezidentů se lánský zámek stal v roce 1921.
„Za všechno může dcera prezidenta Masaryka Alice,“ vypráví můj průvodce. „V roce 1919 se obrátila na tehdejšího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Přemysla Šámala s prosbou, zda by nebylo možné najít pro jejího otce sídlo, kde by mohl odpočívat i pracovat, trochu vzdálen od oficiálních povinností.“
Uvažovalo se o zámcích v Brandýse nad Labem nebo v Průhonicích, ale nakonec zvítězily Lány. A proč? „V první řadě byly ve velmi dobrém technickém stavu – Fürstenberkové zámek pečlivě udržovali – a navíc byla v blízkosti železnice, což bylo také rozhodující,“ vysvětluje František Kadlec hlavní důvody, proč volba nakonec padla na zámek nedaleko Kladna.
Nutné úpravy samotného objektu i okolního parku byly realizovány podle projektů hradního architekta Josipa Plečnika.