GMO bavlník proti hmyzím škůdcům

Housenky motýla černopásky bavlníkové (Helicoverpa armigera) patří v Číně k hlavním škůdcům bavlníkových plantáží. Genoví inženýři proto vnesli do dědičné informace bavlníku gen z bakterie Bacillus thuringiensis, podle kterého pak rostlina vyrábí bílkovinu toxickou pro housenky. Tento tzv. Bt-toxin není jedovatý pro jiné skupiny hmyzu, např. pro brouky nebo blanokřídlé včetně včely medonosné. Před housenkami motýlů však úrodu bavlny celkem spolehlivě ochrání.

Černopáska bavlníková (Helicoverpa armigera)|foto: Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Eric Sylvestre

Díky tomu na bavlníkových plantážích dramaticky klesla spotřeba chemických ochranných postřiků a to se projevilo příznivě na bohatství druhů hmyzu v porostech. Chemické postřiky si nevybírají a zabíjejí hmyz bez ohledu na to, zda je to škůdce nebo zda jde o dravý druh, který škůdce hubí. Na plantážích s geneticky modifikovaným bavlníkem se vyskytuje mnohem více slunéček, zlatooček nebo pavouků. Tito predátoři pak hubí například mšice, jež jsou vůči Bt-toxinu odolné.

Housenky motýla černopásky bavlníkové (Helicoverpa armigera) patří v Číně k hlavním škůdcům bavlníkových plantáží|foto: Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Hecto nichus

Práce čínských vědců zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Nature není zdaleka první, která prokázala pozitivní efekt pěstování geneticky modifikovaných plodin. V roce 2010 publikovali američtí vědci zjištění, že farmáři pěstující geneticky nemodifikovanou kukuřici v blízkosti farem, kde se pěstuje geneticky modifikované odrůdy vzdorující zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubialis), mají svá pole chráněnější, protože od sousedů k nim nezalétávají klást vajíčka samičky zavíječů. Pěstovat obyčejnou kukuřici v sousedství polí s geneticky modifikovanou odrůdou se proto vyplácí. Čínská studie nepotvrdila dřívější tvrzení, že při pěstování geneticky modifikovaného bavlníku rostou dávky pesticidů používané na bavlníkových plantážích.

Bacillus thuringiensis - spory a bipyramidální krystaly|foto: licence Public Domain, volné dílo, Jim Buckman

„Jde o další odvětví výzkumu, které vyvrací mýtus o tom, že geneticky modifikované plodiny škodí životnímu prostředí,“ komentoval výsledky čínské studie Julian Little z britského Agricultural Biotechnology Council.