Mládě ledňáka obrovského postavila na nohy cola
O tom, že trpělivost růže přináší, se po třech letech konečně přesvědčili chovatelé děčínské zoologické zahrady. Dočkali se významného odchovu u opeřenců, jež jsou výrazní především svým hlasovým projevem, ozývají se osobitým chechtavým voláním. O kom je řeč? O největších zástupcích čeledi ledňáčkovitých - ledňácích obrovských.
„Pár snesl celkem dvě vejce. Překvapením bylo, že tak neučinil v hnízdní budce, jak tomu bývá ve volné přírodě, kdy tito ptáci využívají k hnízdění nejrůznějších dutin stromů, ale že jsme je našli na písku na zemi. Jedno vejce bylo naprasklé, druhé ale zcela v pořádku,“ popsal zoolog děčínské zoo Roman Řehák. Neporušené vejce putovalo do automatické líhně, kde se po sedmi dnech prosvícením zjistilo, že je vejce oplozené. Po dalších dvou týdnech se pak mládě začalo klubat na svět.
„S vyloupáním z vajíčka jsme museli malému ledňákovi pomoct. Po několik hodinách bylo na světě a líheň nahradil inkubátor. První tři dny prospívalo mládě báječně, pak ale přišly problémy,“ povzdechl si zoolog. Ptáče začalo mít problémy s trávením, každou podanou potravu vyvrhlo, váha šla dolů. Aby o něj zoo nepřišla, bylo potřeba mu dodat energii. A světe, div se, pomohla obyčejná cola! „Je to odzkoušená metoda. Že funguje, ví jistě i spousta maminek, které podávají tento nápoj vychlazený po malých lžičkách svým dětem, když je trápí bolavé bříško spojené se zvracením,“ vysvětlil Řehák. Cukry a kofein dodaly ptáčeti potřebnou energii, zažívání se zlepšilo a od té doby prospívá opět bez problémů. Při krmení, které probíhá několikrát denně, nyní spořádá na posezení vždy jedno celou myš.
Za poslední dva roky neodchovala mládě ledňáka obrovského žádná česká zoologická zahrada. V minulosti se odchov podařil například v Zoo Praha nebo Dvůr Králové nad Labem. Zástupce tohoto druhu můžete v současné době najít také v Zoo Brno, Plzeň, Jihlava a Ohrada.
Ledňák obrovský je největším zástupcem čeledi ledňáčkovitých. Po celé Austrálii je znám svým chraptivým hlasem, který vydává s polootevřeným zobákem namířeným vzhůru a se vztyčeným ocasem. V městských oblastech se stává skoro krotkým a dokonce se může krmit z ruky. Má dlouhý a silný zobák, v jeho zbarvení převažuje černobílé peří a jeho nohy mají částečně srostlý třetí a čtvrtý prst. Všichni ledňáčci nemají prakticky žádný jazyk, zbyla z něj jen malá záklopka hrtanu sloužící při polykání. Samička je o něco větší než samec. Obývá otevřené suché lesy, křoviny, městské parky a zahrady. Na rozdíl od většiny příbuzných nežije v blízkosti vod. Jeho potrava je téměř výlučně živočišného původu. Ledňáci vytvářejí páry na celý život. V době hnízdění se ovšem sdružují do jakýchsi volných kolonií, ve kterých nepároví ptáci pomáhají s výživou a výchovou mláďat. Hnízdí v dutinách stromů, které příslušný pár nebo skupina ptáků využívá mnoho let po sobě. Samice snáší 2 – 5 vajec, na nichž sedí oba rodiče. V péči o mláďata jim pomáhají jednoletí až čtyřletí ledňáci, kteří doposud nezaložili rodinu. Doba inkubace trvá asi 24 dní. Mláďata vyletují zhruba po měsíci, přičemž rodiče je dokrmují další měsíc až dva.