Ladislav Krofta, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Dobrý den a děkuji za pozvání.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane docente, operují se děti v těle matky v České republice už teď, anebo to je něco úplně nového, do čeho zavádíte českou medicínu?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Úplně nová technika to není. V České republice je jedno pracoviště, které má jisté zkušenosti, je to Fakultní nemocnice v Hradci Králové, které má zkušenosti s operacemi dětí v děloze a jsou to konkrétně typy výkonů u dvojčat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A v čem je tedy toto centrum tak výjimečné, když už se něco takového u nás přeci jen dělá?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
My jsme se snažili to centrum koncipovat tak, abychom byli pokrýt ty nejčastější typy vrozených vývojových vad, které lze operovat v děloze a kdy ty děti z toho mohou profitovat, to znamená, nechceme se soustředit pouze na problematiku vícečetného těhotenství. A druhá věc je, že máme excelentní spolupráci, protože to je všechno týmová práce s ostatními odborníky, a to znamená hlavně s pediatry a s neonatology.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak vy jste o tom teď před studiem, o což byl samozřejmě posluchač ochuzen, vyprávěl úplně neuvěřitelné příběhy, co všechno už umíme nebo umíte s dětmi udělat, abyste je zachránili. Vy čerpáte přímo do zdroje, byli jste se učit v Belgii, tam máte kolegu, přítele, který na tomhle tom výzkumu, jak pomoci dětem v děloze vlastně začal pracovat a pracuje na něm už desetiletí. Vyprávějte.

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
My jsme, na tom projektu vlastně pracujeme už několik let. Ten úplný základ vlastně byla snaha navázat na koncentraci dětí s bráničními kýlami. S tímto je náš ústav aktivní již celou řadu let a nebyli jsme schopni pro některé vybrané případy těm rodičům nabídnout, pokud se ta vada potvrdila, nějakou alternativu a v zásadě veškerá ta péče byla koncentrovaná na péči po porodu. Před 3 lety v Praze probíhala konference, velká světová konference ultrazvukové diagnostiky, my už jsme v té době věděli, že bysme to centrum chtěli zařídit a já jsem tady oslovil pana profesora Depresta, který v zásadě vymyslel ten systém některých typů operací, vymyslel i instrumentária a on se byl u nás v Podolí na nemocnici podívat a když viděl vlastně to naše nasazení, to technické zázemí, tak tam přislíbil pomoc a od té doby intenzivně spolupracujeme. A ve spolupráci s ním my provádíme ty výkony, my jsme vlastně úplně na počátku. Víme, že potřebujeme koncentrovat pacientky, abysme ty výkony byli schopni technicky dobře provádět, aby to nestálo život a zdraví nejenom ty těhotné ženy, ale i ty děti a snažíme se to zkrátit tu naši learning care tím, že to děláme ve spolupráci s tímto člověkem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže pan profesor Deprest zatím asistoval u všech vašich operací?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Ano, přesně tak.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na samostatnou půdu se pustíte kdy?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
My v současné době, já doufám, že bysme mohli do konce letošního roku sami začít s laserovými výkony u dvojčat, protože ty jsou technicky méně náročné než výkony u dětí s brániční kýlou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A teď pro posluchače, pojďme jim říct, jaké vady tedy vlastně v tomto případě odstraňujete. U těch dvojčat, o co jde?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
My v současné době se chceme zaměřit nebo ty nejčastější jednotky, u kterých už víme z literatury, že skutečně výkon v děloze může zásadním způsobem pomoct těm dětem, tak jsou to problematiky s dvojčaty, a pak jsou to děti s brániční kýlou. U těch dvojčat ten problém tkví v tom, že ta dvojčata, která vznikla z jednoho vajíčka, mají společnou placentu, mají společnou cirkulaci, mají společné některé cévy, které mohou vést k tomu, že se do oběhu jednoho dítěte dostává víc krve a to jedno dítě může buďto víc růst na úkor toho druhého, anebo ten jeden plod má přebytek tekutin v těle na úkor toho druhého.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak se to řešilo dosud, co se s těmi případy dělalo?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
My tady v tom máme, si myslím, určité rezervy, protože řada těch případů vůbec nebyla rozpoznána. My se teďko snažíme v rámci ultrazvukové sekce i jakoby ty informace dostat do té odborné veřejnosti, abychom byli schopni tyto případy včasně diagnostikovat a centralizovat a řada těch případů vlastně se vůbec neřešila a ta žena přišla a ty děti buďto nežily obě dvě nebo žilo jenom jedno.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Čili nepochybně tohle to je pro to druhé dítě nebo možná pro obě děti život zachraňující operace?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Přesně tak. My dneska už máme jasná data, která hovoří o tom, že je to zlatý standard, to znamená, že skutečně ten výkon se může tím, ten stav se může tím výkonem zcela vyřešit, anebo umožní porod těch dětí v podstatně pozdějším období, kdy už nejsou vystaveni závažnému stupni nezralosti.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To znamená, že tato operace jim nejen zachrání život, ale ještě umožní je vlastně donosit do stavu, kdy už netrpí nedonošeneckými vadami?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Přesně tak. My jsme schopni třeba ten porod oddálit z 22., 24. týdne třeba až do termínu. Ono se třeba někdy stává, že tam je potom, může třeba dojít k odtoku plodové vody, ale s nějakým určitým odstupem po tom výkonu, kdy ta žena už má podstatně větší pravděpodobnost, že ty děti to nejenom přežijou, ale že budou mít minimální následky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A teď ten druhý případ, tedy brániční kýla.

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Ta brániční kýla je strašně zajímavá jednotka, ta incidence je zhruba 3 na 10 tisíc narozených v České republice a my, tam můžou být různé stupně toho onemocnění. My víme, že ty lehké stupně nemají cenu operovat, aby byly operovány v děloze, protože to nepřinese benefit pro to dítě, ale jsou kategorie, které, pokud se neoperují v děloze, tak ta pravděpodobnost, že to dítě přežije, se pohybuje mezi 15 20 % jenom, a když se ten výkon udělá, tak ta pravděpodobnost je podstatně větší.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste mi teď ukazoval před studiem fotku krásného zdravého dítěte, na první pohled zdravého dítěte, které trpělo brániční kýlou a které tedy má za sebou vaši operaci a říkal jste, že teď vás čeká v nejbližších dnech operace další. Je to tak?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
My teďka máme odoperovanou jednu pani další, která už je, teď to bude čtvrtý týden po tom výkonu a tam se bude ten balónek z těch dýchacích cest odstraňovat ve 34. týdnu, protože není možné tam ten balonek nechat až do porodu, protože kdyby se neodstranil, tak to dítě by se po porodu po narození udusilo.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A to je tedy česká pacientka?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Ano, takhle, to je kolegyně, to je paní, která k nám byla poslána ze Slovenska. Poslal mi ji kamarád, který dělá prenatální diagnostiku na Slovensku a on ji k nám poslal a protože tam v zásadě ta možnost té léčby není a ta pacientka spadala do té kategorie závažného stupně té brániční kýly a to dítě by skutečně mělo bez té naší pomoci nebo bez toho operačního výkonu minimální šanci, protože mělo veliký defekt oboustranný. A dneska shodou okolností jsme měli další paní, s kterou bysme odjeli pravděpodobně do konce tohoto týdne, protože pan profesor Deprest je teďko momentálně v Řecku a nemůže přijet do konce týdne k nám a ten výkon nesnese odkladu do začátku příštího týdne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli to stále ještě bude pod dozorem vlastně vašeho instruktora, pana profesora Depresta.

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Přesně tak.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na první samostatnou operaci si tedy troufnete v příštím roce. My jsme jen tady možná nevysvětlili, vy jste hovořil o balonku. Vy vlastně, a to, co jsme možná vůbec nezmínili, čím se to tak zásadně liší, vy vlastně neotevíráte dělohu matky, nenarušujete vlastně celé břicho, vy operujete laparoskopicky a tomu dítěti vlastně laparoskopicky nahrazujete nafouknutím balonku tu chybějící bránici, aby posluchač věděl, o čem mluvíme. Když se operovalo, pokud se k něčemu takovému teda vůbec odhodlali tak, že se otevřela děloha. A oproti srovnání tomu, co budete provádět teď, jak velké jsou to rozdíly z hlediska medicíny?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Ty techniky operací vlastně dětech v děloze jsou staré minimálně 20 let a třeba ty brániční kýly se úplně v počátku operovaly tak, že se dělalo něco jako malý císařský řez, otevřela se dutina břišní, otevřela se děloha. Ten plod, ten obličej se dal do té operační rány a uzavřela se mu dýchací trubice a pak se to miminko vrátilo zpátky a ta děloha se zašila. Ale ty první výsledky té studie byly tak špatné, že se ta studie uzavřela. A v současné době se snažíme, protože se vyvinuly nové technologie, nové materiály, pracovalo se hodně v experimentech na zvířatech a teď se to provádí endoskopicky, to znamená zavede se do té dělohy pod kontrolou ultrazvuku nástroj, který má 5 milimetrů v průměru a tím se vlastně udělá celý ten výkon. To znamená, že ta pravděpodobnost těch komplikací, které souvisely s tou původní operací na té děloze, kdy se ta děloha otevírala, jsou podstatně, podstatně menší.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Máte nějaké statistiky následků pro matku a následků pro dítě starého a nového způsobu?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Ty, třeba co se týče těch bráničních kýl, tak tam rizika, která souvisely s tou otevřenou dělohou, byla tak velká, že v zásadě nebyl benefit tu operaci provádět. Kdežto v současné době ty poslední technologie, které právě vyvinul pan profesor Deprest, jsou takové, že se ví, že to může, nebo že to zásadním způsobem tomu dítěti zlepší tu pravděpodobnost, že přežije.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Když to řeknete tedy velmi neodborně a hrubě, tak to, co dřív končilo potratem z důvodu neřešitelnosti, tak to vy dokážete vyřešit?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
V případě transfúzního syndromu u dvojčat ano, protože tam ty stavy často končily tak, že ty děti odumřely v děloze jedno nebo druhé. A v případě kýly ty děti se narodí, ale zásadní problém nastává po porodu, to znamená, že bez těch intervencí ty děti skutečně umíraly na plicní hypoplazi.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kolik dětí takhle ročně dokážete zachránit oproti tomu původnímu stavu?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
My počítáme, že v České republice se vyskytne zhruba 25 až 30 dětí s transfúzním syndromem u dvojčat a zhruba několik kolem 15 dětí, které by potřebovaly pomoct ohledně brániční kýly.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
O novém centru fetální medicíny v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí hovoříme se zástupcem ředitele ústavu, docentem Ladislavem Kroftou. Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Je tady velmi důležitá otázka, na kterou se ptají i posluchači, zajímá je, do jaké míry řešíte etiku těch zákroků, do jaké míry vy uvažujete o tom, kdy ještě jakoby má smysl to dítě operovat s otázkou toho, jaké následky si ponese do života, když vy ho takto zachráníte?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Tady ta otázka je strašně důležitá a zároveň je strašně složitá a já si myslím, že to je na rozhodnutí těch rodičů. Našim úkolem je těm rodičům poskytnout objektivní informace o tom, jaké jsou pravděpodobnosti, že to dítě přežije, že to dítě nezemře v děloze a jaká je pravděpodobnost jeho normálního kvalitního života po tom porodu a samozřejmě, když řekneme A, tak musíme říct i B, a to znamená, že jsme schopni ten výkon udělat. Ale to rozhodnutí si myslím, že je na těch rodičích. Já takhle, když pozoruji tu situaci třeba v zahraničí, tak v zahraničí je ta snaha těch rodičů podstupovat ty výkony u těch nemocných dětí je podstatně větší. V současné době třeba v Čechách ta moje zkušenost je taková třeba u těch bráničních kýl, že řada těch rodičů se rozhodne pro ukončení těhotenství.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A je to dobře z vašeho pohledu, anebo špatně?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Víte, je to otázka toho pohledu, je to otázka síly těch rodičů zvládnout potom výchovu kolem těch nemocných dětí. Tam jsou zapotřebí některé, třeba u těch bráničních kýl je zapotřebí po tom porodu se musí udělat operace, kdy se vlastně to miminko bezprostředně po porodu operuje, musí se ta brániční kýla buďto, ta bránice se sešije nebo se nahradí záplatou a samozřejmě ten výkon nemusí být jediný, ty výkony se mohou opakovat, mohou být komplikace a jsou rodiče, kteří na to tu sílu mají, ale jsou rodiče, kteří na to tu sílu nemají.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A tohle všechno probíráte s rodiče před tím než se rozhodnou?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Určitě. Je zapotřebí ty rodiče o tom informovat a ty rodiče musí znát to, že ta situace není jednoduchá a že skutečně se může stát, že prostě budou mít dítě, které bude mít zásadní třeba zdravotní handicapy a je zapotřebí jim v tom pomoct i v tom rozhodovacím postupu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste tady zmínil taky velmi důležitou věc, a to je vůbec diagnostika, rozpoznání těhle těch vad, které vy potom následně řešíte. Specializujete se i na tu samotnou diagnostiku, jsou tam nějaké znaky, kterých by si matka měla všímat, kdy prostě se pozná, že tady je ten problém, který by patřil k vám?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Já se domnívám, že v současné době máme poměrně kvalitní systém prenatální péče a ten systém je takový, že by měl být schopen detekovat ty děti, které mají buďto zvýšenou pravděpodobnost té nemoci a pak ten kolega, který to podezření má, buď je pošle na pracoviště, které to jasně potvrdí nebo vyloučí. A že ten systém u nás funguje relativně dobře. Nicméně třeba, co se týče bráničních kýl, tak 50 % jich je nepoznaných, to znamená, že se narodí dítě, ta žena se domnívá, že má zdravé, že se jí narodilo zdravý dítě a po porodu je problém a takových dětí v České republice je jich zhruba 50 % ohledně kýly.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A proč? Kde je chyba? Proč ten náš systém hlídání matek a dětí neodhalí?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Ten systém se rodí, učíme se to všichni. Ta úroveň těch vyšetřovacích postupů není úplně všude stejná, ale snažíme se třeba, Gynekologickoporodnická společnost se snaží dělat systém vzdělávacích akcí. Ten vzdělávací program je postavený tak, aby ti kolegové, kteří jsou ve výuce, se to vlastně učili, zkouší se to zároveň v rámci jednotlivých certifikačních vlastně kurzů, takže jsme si vědomi určitých nedostatků a snažíme se to nepravit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak je to s hrazením těch zákroků? U českých žen to předpokládám spadá pod zdravotní pojištění.

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Ano.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Teď jste říkal, že sem jede paní ze Slovenska. Jak tam to je?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Já teda musím říct, že jsem byl, že jsem úplně nadšený spoluprací s pojišťovnami. My jsme doteďka komunikovali se třema pojišťovnama. Všechny ty paní, každá byla z jiné pojišťovny a neměli jsme nejmenší problém. Dokonce u jedné pacientky jsme dostali speciální certifikát pro vybavení vlastně té péče v zahraničí asi během 4 hodin. Já jsem se nesetkal s nějakým odmítavým přístupem. A za to bych chtěl touto cestou poděkovat, protože to skutečně bylo bez problémů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Těhle těch center je skutečně pár. Jedno tedy v Belgii, druhé ve Francii, ve Španělsku, v Británii a teď v Česku.

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Ano, v Británii a pak je ještě jedno centrum v Německu, v Hamburku a v zásadě je zajímavé to, že všichni ti vedoucí tady těch oddělení jsou zhruba stejné věkové kategorie a všichni jsou to gynekologové, kteří se setkali v určitou dobu svého výcviku na jednom pracovišti v zahraničí a v zásadě začali společně tenhle ten koncept vymýšlet. A třeba pan profesor Deprest měl tu zvláštnost, že on primárně nechtěl dělat prenatální diagnostiku, on se zabýval endoskopickou operativou gynekologickou a to vlastně byla ta možnost, že se vlastně snažil spojit tu prenatální diagnostiku s tou gynekologickou endoskopickou operativou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Když se takhle všichni znáte, je možné třeba, že se v Česku vyskytne případ, který vy nebudete umět řešit, tak ho pošlete do Francie nebo kamkoliv jinam, kde to budou umět?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
To si myslím, že určitě takhle by to asi mělo fungovat, protože ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A funguje to tak nebo bude to tak fungovat?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Je to otázka osobních kontaktů a otázka vlastně nasazení toho doktora a mít snahu pomoct té ženě a být si vědom toho, že dobře, já sice vím, jak se to dělá, ty možnosti sice mám, ale nejsem v tom ještě tak dobrej, tak to nebudu zkoušet sám, ale pomůžu si s někým jiným, pomůžu si, oslovím někoho, kdo ty zkušenosti má větší, a to je vlastně ta naše cesta, že v zásadě se to neučíme za pochodu, ale snažíme se to vlastně dělat s člověkem, který má ty zkušenosti obrovský a má jedny z největší souborů a tím my se vlastně snažíme minimalizovat ty potenciální komplikace, který s tím výkonem můžou být spokojeny.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste mi prozradil, že máte ještě takový lékařský sen tady v Čechách naučit se řešit třeba i rozštěpy páteře, jak daleko tohle to je?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
To je teďko věc, která je aktuální, nebo která je relativně nová. Ty první data se objevily vlastně minulý rok, je to na základě informací, které se objevily ve Spojených státech, kdy se dělala velká /nesrozumitelné/ studie, ze které vychází, že děti s poruchou uzávěru neurální trubice mohou profitovat z operace, která se udělá během nitroděložního vývoje, to znamená, že ta mícha, která je v kontaktu s plodovou vodou a ta plodová voda na ni působí nebezpečně, tak se ten defekt uzavře a ten vývoj se dokončí poté, co ta kůže byla uzavřena nad tou poškozenou míchou a v zásadě ty děti mají menší pravděpodobnost nějakých trvalých následků ve srovnání s dětmi, které jsou vystaveny tomu normálnímu prostředí v té plodové vodě, která působí na tu míchu a můžou mít zásadní problémy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže tohle to je budoucnost, která tady jednou možná bude k řešení.

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
To je možná další diagnóza, která by mohla být operována, ale ta data jsou z Ameriky, tady v Evropě s tím zkušenosti nikdo zatím nemá, ale určitě to je oblast, která by, která je diskutovaná a možná další ještě potenciální oblastí jsou kmenové buňky, protože jsou některé diagnózy třeba ty brániční kýly, kdyby se možná ten stav mohl zlepšit ještě implantací kmenových buněk.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A na tom už také pracujete?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Na tom pracuje konkrétně pan profesor Deprest. Má rozjetý projekt s kmenovými buňkami právě pro děti s brániční kýlou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A i to bude jednou nabídnuto českým pacientům?

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
To se musí vidět, jak dopadnou studie a jestli budou ty studie ukážou jasný benefit toho výkonu pro tu matku a pro to dítě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v PrazePodolí, docent Ladislav Krofta byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas. Na slyšenou.

Ladislav KROFTA, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí:
Děkuji za pozvání.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Loučí se Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.