Vyřešená záhada očí platýsů
Díky 50 milionů let staré fosilii vědci znají odpověď na otázku, jak se platýsům posunuly oči k jedné straně lebky.
Mořští platýsi (Pleuronectiformes) obývají mořské dno, ze kterého vyhlížejí kořist párem asymetricky umístěných očí. Jak se obě oči u platýsů posunuly k jedné straně lebky, bylo jednou u velký záhad evoluční biologie. Mohlo jít o důsledek mutace, která byla natolik výhodná pro přežití, že se její výskyt upevnil, ale stejně tak dobře se oči mohly stěhovat postupně během dlouhých milénií evoluce platýsů. Zkoumání dosud neidentifikované fosilie ze sbírek Vídeňského muzea nyní dokazuje, že správná je druhá možnost.
Ryba, která dostala latinské jméno Heteronectes („odlišný plavec“) žila před 50 miliony lety a její fosilie pochází ze severní Itálie. Vědci z Oxfordské univerzity odhalili, že jde o primitivního platýse se zploštělým tělem a očima, které jakoby zůstaly na půl cesty mezi současnými platýsi a ostatními rybami se symetricky položenýma očima. Heteronectes má jedno oko umístěné po straně lebky, zatímco druhé se nachází nedaleko vrcholku lebky. Představuje tedy perfektní přechodné stadium, které dokazuje, že oči platýsů se postupně sunuly k jedné straně lebky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.