Otcovství velryb jižních
Velryby jižní z Nového Zélandu může ohrozit jejich věrnost místům, kde se rozmnožují. Vyplývá to ze zkoumání příbuzenských vztahů mezi samci a mláďaty.
Velryby jižní (Eubalaena australis) jsou jedním ze tří druhů „správných velryb“ rodu Eubalaena. Pokřtili je tak velrybáři, pro které pomalí kytovci s velkým množstvím tuku představovali snadnou kořist. Populace velryb jižních, které obývají oceány v jižní části jižní polokoule, se po zákazu lovu pomalu zvětšují a dnes jsou tito kytovci na červeném seznamu vedeni jako málo dotčený druh. Nová studie však poukazuje na skryté nebezpečí v podobě snížené genetické diverzity.
Velryby jižní tráví léto krmením v Jižním oceánu, ale v zimě připlouvají k pobřežím, kde se rozmnožují. Jedním z těchto míst je Nový Zéland, kde otcovství velryb jižních studoval mezinárodní tým vědců. Porovnání DNA z kožních vzorků, které odebrali samcům, mláďatům a jejich matkám, ukázalo, že otci většiny mláďat jsou ti samí samci, kteří se do vod Nového Zélandu vracejí rok co rok. Nových samců sem připlouvá jen velice málo. Proč samci velryb jižních zůstávají věrní jednomu místu rozmnožování, zatím nikdo neví. Jejich chování však omezuje příliv nové krve a novozélandská populace by časem mohla začít trpět následky příbuzenského křížení a nízké genetické diverzity.
Zdroj: Molecular Ecology
-----
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
