Nejstarší impaktový kráter
V Grónsku byl nalezen 100 kilometrů široký kráter po dopadu komety, nebo asteroidu. Nejstarší podobný nález překonává o jednu miliardu let.
Povrch Měsíce je zbrázděn krátery, které vznikaly dopadem asteroidů či komet před 3 až 4 miliardami let. Dá se předpokládat, že velké množství zásahů v tomto bouřlivém období dostala i mladá Země, která měla daleko silnější gravitační pole než Měsíc. Stopy dávných impaktů však ze Země v průběhu času zmizely – ať už v důsledku eroze, nebo proto, že je překryly mladší horniny. Nejstarší impaktový kráter, jaký jsme dosud znali – 300 kilometrů široký a dnes již těžce erodovaný Vredefort z Jižní Afriky – má za sebou pouhé 2 miliardy let.
Mezinárodní tým vědců však nyní dokázal, že šance na objevování starších kráterů nejsou tak „astronomicky nízké“, jak se až dosud předpokládalo. V západním Grónsku identifikovali pozůstatky impaktového kráteru o průměru 100 kilometrů, který vznikl před 3 miliardami let. Najít je bylo obtížné, protože typická miskovitá struktura a vnější části kráteru se dávno ztratily. Šoková vlna impaktu však pronikla hluboko do zemské kůry a její vliv je viditelný dodnes.
Zdroj: Cardiff University
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
