Nahrubo přečtený vysokohorský tur
Mezinárodní tým vědců zjistil, které geny dělají z jaků domácích perfektní horaly.
Obyvatelé Tibetské náhorní plošiny a přilehlých oblastí už asi 4000 let chovají stáda jaků domácích (Bos grunniensis). Impozantní zvířata, která vznikla domestikací jaka divokého (Bos mutus), jsou skutečně mnohoúčelová: poskytují maso, mléko i vlnu, slouží jako dopravní prostředek, obdělávají pole a jejich trus se využívá jako izolace a palivo. Jaci jsou blízce příbuzní domácímu skotu (Bos taurus), se kterým sdíleli společné předky ještě před necelými 5 miliony let. Na rozdíl od něj jsou však adaptování vysokohorským podmínkám a jejich přirozeným životním prostředím nejsou nížiny, ale planiny ve výškách od 3000 do 5500 metrů nad mořem.
Genetický podklad vysokohorské adaptace jaků nyní poodkrylo „hrubé“ osekvenování jejich DNA. V genomu samice jaka domácího našli vědci několik genů, které se u krav nevyskytují. Trojice genů zvířatům pomáhá vyrovnat se s nízkým obsahem kyslíku ve vzduchu. Pět dalších genů zase umožňuje získat z potravy, které je na Tibetské náhorní plošině poskrovnu, maximum energie.
Zdroj: Nature Genetics
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
