Mezi minarety: Proč je islám víc než jen náboženství

12. červenec 2012
Sedmý světadíl

Podstatou islámu je, že si nad svými vyznavači nárokuje absolutní kontrolu. Díky tomu není jen náboženstvím, ale také přesně daným způsobem života.

V minulém díle jsme uvedli, že výraz islám znamená odevzdání se do vůle Boží a toto odevzdání se je totální. Nemůže proto zahrnovat pouze náboženskou praxi, ale naopak, islám musí být součástí všech složek života správného muslima. Pro Západ typické dělení na záležitosti náboženské a světské v islámském prostředí jednoduše neexistuje. Islám je všeprostupující a jeho nařízení se tak stávají de facto zákonem.

V arabštině se tomuto zákonu (nebo přesněji řečeno souboru ustanovení) říká šarí’a podrobněji se mu budeme věnovat v jednom z našich dalších setkání. Prozatím se vraťme k tomu, že islám je mnohem více než jen náboženství. Muslimové věří, že Bůh prostřednictvím různých zjevení ukázal správnou cestu, po které by mělo lidstvo kráčet a kterou je třeba dodržovat. Díky tomu se stírá i hranice mezi náboženstvím, a státem a islám tak vlastně už od počátku své existence pronikl i do politiky.

Ústředním islámským pojmem je takzvaná umma, neboli obec. Jakési nábožensko-společenské prostředí sdílených zájmů a hodnot. Ve svém nejširším významu je umma souhrnem všech muslimů na světě a jejím zakladatelem a prvním vůdcem nebyl nikdo jiný než prorok Mohamed.

autor: Lucie Christovová
Spustit audio