Používáním kreditních karet se často roztáčí dluhová spirála spotřebitelů

12. červenec 2012

Středeční dopolední půlhodinka patřila pokračování seriálu k objasňování principu fungování kreditních karet. Více se dozvíme od hosta poradny Dvojky ČRo.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Je 7 minut podesáté hodině a já jsem vám před chvílí slíbila rubriku Rodinné finance. Svůj slib plním, protože Zdeněk Simaichl je už ve studiu. Přeji hezké dopoledne.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Dobrý den.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňku, vy se téměř násilně držíte tématu kreditní a debetní karty. Vím, že jste toto téma začali minule s kolegyní Marií Retkovou a tentokrát si chcete znovu posvítit ještě více na kreditní karty. Řekněte mi, co vám na nich vadí, nebo co vás na nich zase naopak těší a na co si máme dát pozor?
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Určitě. Já se toho tématu skutečně velmi násilně držím, jak jste řekla, protože mám zkušenost, kterou teda potvrzují nejenom moje osobní praxe, ale také různé statistiky různých poraden při finanční tísni a podobně, že u těch kreditních karet většinou se začíná roztáčet právě ta dluhová spirála a je to těmi vlastnostmi, které tyto karty mají. Já tady jenom stručně připomenu, že my jsme si říkali, že debetní kartou vlastně peníze čerpáme z běžného účtu v bance, se kterým je ta debetní karta svázána, ke kterému se vydává a na kterém samozřejmě musí být příslušný zůstatek, aby bylo z čeho ty peníze odčítat, když tou kartou zaplatím. Tato karta je tedy debetní, nicméně říkáme jí lidově kreditka a to je takové to - nemám s sebou hotovost, nemáš kreditku u sebe nebo zaplatím kreditkou a podobně. Nicméně skutečná kreditní karta je vlastně karta dluhová nebo je s ní spojená nějaká dluhová služba, nějaký úvěrový rámec a prostřednictvím kreditní karty si vlastně peníze od banky půjčujeme a je tedy jasné, že dříve nebo později ty peníze musíme splatit. Proč je vlastně velmi důležité mezi těmito dvěmi kartami rozlišovat, je to, že vlastně ty kreditní karty jsou po uplynutí takzvaného bezúročného období, a to bezúročné období trvá v průměru od 40 do 55 dní, to vždycky ta banka má jasně dané v obchodních podmínkách, jak dlouhé toto období je, tak jsou zatíženy velmi vysokým úrokem, který takřka neklesá pod 20 % ročně. Aby toho nebylo málo, aby se ty karty dobře prodávaly, aby to vypadalo co možná nejlépe, tak paradoxně u většiny karet, když se podívám do podmínek, za jakých se vydávají a které se k nim vážou, tak tam nenajdu 20 % PA, to znamená per anno, jinými slovy roční procentní sazba, ale najdu tam většinou PM, to je taková zkratka, se kterou se moc často nepotkávám, nicméně znamená to nikoliv roční úrok, ale měsíční úrok, který samozřejmě vypadá velmi zajímavě, začíná třeba od 1,55 a tak dále a lidé si řeknou - tak jako to není úplně špatné, ještě je tam takové to bezúročné období těch 40 až 50 dní, tak to asi bude dobrý.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to na nás trošku, nevím jak to říci lépe, ale kulišárna?
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Je to kulišárna veliká samozřejmě, protože ty peníze se potom úročí s tím velmi vysokým procentem a je úplně jedno, jestli je to 1,6 PM anebo 25 PA, zkrátka ten úrok je skutečně velmi vysoký a co je ještě důležité, když vezmu měsíční úrok a vynásobím ho 12, což v podstatě většina lidí udělá, tak ještě nedostanu ten roční úrok. To je poměrně složitý vzorec nebo relativně složitý vzorec a nerovná se prostému součinu těch 12 a ten úrok roční samozřejmě je vyšší než prostý součin 12krát ten měsíční úrok, takže v tom je ještě jakoby další v uvozovkách kulišárna. A banky i nebankovní společnosti, zkrátka všichni, který vydávají ty kreditní karty, tak se snaží nabídnout k té kartě spoustu dalších výhod, nezřídka se setkáme s kreditní kartou, která má ve svém programu takzvaných benefitů má například různé slevy u obchodníků, že s tou kartou dostanu 10% slevu tady, 5% támhle a tak dále. Některé karty jsou spojené s penzijními fondy, že z každé uskutečněné transakce se mi 1 % připíše na účet penzijního fondu, je to takový jako v uvozovkách taková vratka, takový cashback trošičku.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Některé s cestovními pojištěnými.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Některé s cestovními pojištěními. Ono ještě v tom hraje roli fakt, že když si vedle sebe položím tu debetní kartu, tu, kterou všichni máme v peněžence, která se vydává k tomu běžnému účtu a kreditní kartu, tak opticky mezi nimi není takřka žádný rozdíl, to znamená jakoby pouhým okem leckdy nejde poznat, že jde o kreditní kartu, tedy dluhovou kartu.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybych chtěla být mistr jednoduchých řešení, tak bychom mohli třeba před kreditní kartou varovat, ale já z vlastní zkušenosti vím, že přestože jsem měla veškeré peníze na debetní kartě, které jsme my doma vlastnili, tak mi v cizině odmítli na tu debetní kartu půjčit vůz a jaksi ustrnuli se až v okamžiku, kdy jsme jim dali úplně vybrakovanou kreditní kartu. Takže bohužel dodnes jako v cizině ta kreditní karta je mnohdy klíčem ke spoustě služeb, které potřebujeme a debetní nám prostě nepomůže.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Je to tak a nicméně věřím tomu, že tenhle ten rozdíl se čím dál tím více smazává a ta kreditní karta skutečně v očích některých obchodníků je více bonitní, protože je to kryté bankou a ta banka zaplatí vždy a potom to zpětně ty peníze vymáhá vlastně po tom v uvozovkách dlužníkovi, který tu službu čerpá. Takže při častých cestách do zahraničí, kdy využívám služby typu nějakých pronájmů ať už jsou to nemovitosti nebo vozidla nebo zkrátka nějaké takové ty nákladnější věci, tak kreditka skutečně může být určitým přínosem, ale pokud se zastavíme u těch nevýhod, tak domnívám se, že pro 95 možná více procent lidí je to spíš riskantním krokem takovou kartu si zřídit a potom ji aktivně používat, než pro těch zbylých 5 %, kteří jsou schopni nebo mají dostatečnou hotovost na to, aby v tom bezúročném období dokázali ten dluh splatit. Tam je ještě jedna věc, která se váže právě k tomu bezúročnému období, to bezúročné období se vztahuje pouze na platby u obchodníků. Pokud vezmu jakoukoliv hotovostní transakci, to znamená, vyberou kreditkou z bankomatu nebo na přepážce anebo využiji takzvané služby cashback, jak jsme o tom minule hovořili, to znamená zpětnou platbu vlastně u obchodníka v rámci výběru vlastně z kasy, když platím za nějaké zboží, tak toto je hotovostní transakce a tam ty úroky nabíhají okamžitě, to znamená, tam se na toto bezúročné období nevztahuje. A to bezúročné období, tam je ještě jedna taková velmi zajímavá věc, ono se říká nebo v těch podmínkách vždycky někde 40 nebo 55 dní až, a to až znamená, že ona se většinou počítá v těch maximech a banky mají ve svých podmínkách, že žádají vlastně splacení toho dluhu řekněme do 14 až 30 dnů od vydání výpisu, to znamená, ten výpis se vydává obvykle kolem 25. v měsíci, to znamená, když já zaplatím tou kartou prvního, tak až 25. mi dojde výpis nebo se vygeneruje výpis a 14 dnů dalších, to znamená, mám tam nějakých těch 40 až 55 dnů na to, abych ty peníze vrátil bezúročně, ale v okamžiku, kdy zaplatím třeba, já nevím, 20., tak se mi to bezúročné období zkracuje na třeba 14 dní nebo i méně a s tím také málokdo počítá a vzhledem k tomu, že ten úvěr je takzvaně revolvingový, to znamená, on se neustále opakuje. To znamená, tam je úvěrový rámec, který nesmím přečerpat, ale v podstatě do té doby si s tím mohu dělat v uvozovkách co chci, vybírat, platit a tak dále. Takže v tom je další taková věc a co se děje, když nezaplatím, to si řeknem doufám po písničce.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňku, já si dovolím vás přerušit jenom proto, protože právě vím, že vám za malou chvíli dám opět slovo, stejně tak jako vám, milí posluchači. Pokud si chcete ujasnit pravidla používání kreditní karty, tak nám můžete telefonovat na číslo 221552525 nebo 2424. Také nám můžete poslat mail se svým dotazem, a to na adresu jejakaje@rozhlas.cz. Můžete se ptát všemi možnými způsoby, můžete nám poslat i SMSKu ve tvaru R2 mezera JEJAKAJE mezera text vašeho dotazu, a to vše pošlete na číslo 9077704. Za malou chvíli rubrika Rodinné finance pokračuje.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme tady zpět s rubrikou Rodinné finance, je tady Zdeněk Simaichl a je tady i první volající. Přeji vám hezké dopoledne, můžete se ptát.
posluchač
--------------------
Dobrý den, posluchač ze Šumavy. Pane Simaichle, mám tuto otázku, před několika měsíci jsem se k vám dovolal s problematikou takzvaného prohřešku proti dobrým mravům, což je v západních zemích úplně známá věc, že banka, která, prakticky žádná banka si nedovolí brát víc, než 16,9 % úroku. Já bych se rád zeptal, jestli tento stát tedy v mých očích strašný stát, protože já mám z něho strach v této věci financování a prostě, tady je prostě volný průběh ne kulišákům, ale darebákům, prostě jestli se tady vůbec s tímto, s touto příšerností chce zabývat?
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Rozumím.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde o ten úrok 16,9 %.
posluchač
--------------------
Ano, jestli je tady vůbec /nesrozumitelné/ nebo nějaká budoucnost ...
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Stanovit tuto hranici?
posluchač
--------------------
Jestli je tady něco na obzoru, aby konečně stát zatrhl těmto banditům prostě brát víc jak 16,9%?
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
My vám mockrát děkujeme za dotaz a zdravíme na Šumavu. Zdeňku, jak to vypadá, jak to vypadá s bankovními dobrými mravy?
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
S bankovními dobrými mravy to vypadá tristně, podobně, jak náš posluchač naznačil, bohužel. Je to asi tak 2 roky zpátky, to sociální demokracie tuším vyvinula snahu zastropovat úroky, které jsou poskytovány v těchto dluhových službách, bylo to po vzoru Slovenska, kde toto už nějaké 3 roky funguje, je tam i takový registr, kde každá společnost, která poskytuje jakoukoliv dluhovou službu, to znamená včetně kreditních karet, různých spotřebitelských úvěrů a podobně, tak je povinna zveřejňovat své podmínky úvěru včetně průměrné roční procentní sazby nákladů za ten který měsíc, rok, nebo období, za které se to sleduje, je to veřejně přístupné a i vlastně jednoduchým náhledem ten, kdo má zájem, se může podívat, kdo jak se ke svým klientům chová a podobně. V současné době my máme sice v zákoně definovánu lichvu, nicméně lichva je tam definována velmi vágně takovou obecnou proklamací typu obchod uzavřen za nápadně nevýhodných podmínek, popřípadě projevem nějaké nesvobodné vůle jedné ze stran a podobně, takže se to velmi obtížně prokazuje. A já osobně jsem a je to asi rok a půl zpátky viděl u jedné relativně renomované společnosti, která velmi inzeruje v telekomunikacích, v televizi, v tisku a podobně, tak jsem viděl smlouvu, kde byl roční úrok přes 500 % a bylo to naprosto legitimní, koukal jsem na to skutečně, ani sám jsem nic, a už se v té branži pohybuji hodně dlouho, jsem nic podobného neviděl.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To je kapitální kousek.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tím to začalo a za pár týdnů jsem viděl od stejné firmy něco kolem 300 %. Takže takové smlouvy existují, je to v rámci zákona a bohužel si podle mě na nějaké řešení typu zastropování a já bych byl všema deseti pro, aby to tady také fungovalo, tak, aby se to co nejrychleji zavedlo, protože nejenom kreditní karty, ale i spotřebitelské úvěry, já jsem v tomto trošku radikální a myslím, že na podobné věci by měla být nějaká zvláštní licence typu zbrojního pasu, protože to jsou potenciálně velmi nebezpečné věci.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, náš posluchač ze Šumavy byl právem velice rozhořčený a vy jste ho skutečně nepotěšil. Ale musím se pana Simaichla zastat, opravdu on za to nemůže. Milí posluchači, můžete se ptát někdo další, předávám slovo a přeji hezký den.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchač z Vysočiny.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Dobrý den.
posluchač
--------------------
Já jsem chtěl poopravit toho vaše /nesrozumitelné/, že tam mluvil o výpisu, tak ty výpisy choděj po prvním, tak tejden po začátku měsíce a já bych ještě jeden problém, jak je to placení s kartami, chtějí třeba platit dluh úvěr.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, děkujeme.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Rozumíme. Tak jenom k tomu. Tak já si myslím, že tady se netlučeme. Já jsem říkal, že 25. ta banka ten výpis vygeneruje, to znamená, to znamená 25. vygeneruje, než to dá do obálky, pošle, ono to po tom prvním plus minus chodí, takže navíc každá banka to má ještě trošičku jinak posunuté o den.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl jenom příklad.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tam se sejdeme jako úplně bez problémů. K čemu ty karty používat, nebo k čemu si myslím, že když už ji člověk má, tak určitě platby u obchodníků, ono to v rámci, pokud člověk má dostatek peněz a já většinou, pokud kreditní kartu v uvozovkách klientovi v uvozovkách schválím, tak je to vesměs u velmi bohatých lidí, kteří nemají problémy s hotovostí a u kterých, nebo kteří mohou využít ty benefitní programy, nemají problém včas tu kreditku splatit nějakým i trvalým příkazem, který se na tu kreditku váže, že zkrátka ten poslední den se celý ten dluh najednou strhne z účtu a nevzniká tam teda potom žádné úroky nenabíhají a podobně, takže tam by se to nechalo. Tam je to, jak už jsem říkal, ten úvěr je revolvingový, to znamená, u lidí, kteří mají neustále problémy s rezervou, to znamená nikoliv s měsíčním cash-flow, nemají problémy s příjmy a výdaji, tady to je velmi důležité, že v okamžiku, kdy takovéto problémy mám, tak použití této karty se vystavují velkému riziku, že nebudou moci splácet a právě se roztočí ta spirála. A lidé, kteří nemají problémy s měsíčním cash-flowem, mají problémy si vytvořit finanční rezervu, tak tam si myslím, že by to i mohlo být na místě jako taková v uvozovkách pohotovostní rezerva, a to zase s velkým vykřičníkem a pouze do doby, než jsem schopen si takovou rezervu vytvořit sám.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A s pečlivě dodržovaným návodem k použití.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tak, tak, tak.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vezmeme posledního posluchače, abychom zodpověděli jeho dotaz. Přeji vám hezké dopoledne, ptejte se.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Pane Simaichle, pořídila jsem si kreditní kartu firmy Tesco a jelikož jsem zjistila, že tam tím skutečným věřitelem je pak firma Home Credit, na kterou nemám dobrej názor, tak jsem nevyužila těch 55 dnů a hned jsem to tam doplnila a další měsíc zase a tak se ptám, jestli mohu ještě někdy dodatečně těch 55 dnů využít?
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Teďka úplně nerozumím tomu dotazu, v každém případě, jak už jsem říkal, ten úvěr je revolvingový, to znamená, pokud kreditní kartu použiji, splatím, použiji splatím, tak těch 55 dnů já mohu v podstatě využívat neustále pořád dokola. Tam akorát záleží, jak už jsme o tom hovořili před písničkou, záleží na tom, protože to bezúročné období je až 55 dní, ale ono, když s tou kreditní kartou zaplatíte třeba pár dnů před tím, než se vygeneruje ten výpis, tak těch 55 dnů se vám může smrsknout na polovinu, nebo i méně, takže to je potřeba si hlídat a včas ty peníze na ten účet příslušný vrátit a samozřejmě nenechat se chytit do té pasti těch úroků, protože ono v okamžiku, kdy se mi to roztočí, tak už tam potom nabíhají úroky z úroků a dojde mi nějaký výpis, že něco dlužím, já to zaplatím, ale v okamžiku, kdy to zaplatím, tak už to není aktuální, protože už uběhlo pár dnů a už jsou tam zase další úroky. Pokud nezaplatím do nějakého stanoveného data, tak tam nabíhají různé sankční poplatky, sankční úroky a jsou tam, je tam dalších XY skrytých nástrah a ve finále přijdu na to, že pokud nedodržuji pravidla hry, to znamená nesplácím v tom bezúročném období, kdy si troufnu i říct, že se to může i vyplatit díky různým slevám, tak je to, tak zjistím, že je to velmi, velmi drahý společník.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňku, já vám děkuji. Vy budete dělat teď společníka našim posluchačům na chatu, doufám, že za lepších podmínek, které odpovídají dobrým mravům, takže můžete naprosto bezpečně, milí posluchači, psát své dotazy Zdeňkovi Simaichlovi na adresu dvojka.rozhlas.cz, kde bude právě teď odpovídat Zdeněk Simaichl na vaše finanční dotazy. Zdeňku, děkuji vám mnohokrát.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Také děkuji a hezký den, na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka