V Zoo Ostrava se začali líhnout plameňáci
K záplavě letošních mláďat, která jsou k vidění v ostravské zoologické zahradě, přibyla první mláďata plameňáků kubánských. Byť jejich letošní hnízdění poznamenala velmi nepříjemná dramatická událost, doufáme, že zkušené páry i tentokrát svou rodičovskou úlohu zvládnou dobře. Do dnešního dne jsou na světě dva malí plameňáci a měli by přibýt ještě další.
V době, kdy ptáci seděli na hnízdech a inkubovali vejce, přišel jednoho pozdního večera prudký poryv větru, který v podmáčené půdě vyvrátil statnou vrbu rostoucí přímo ve výběhu plameňáků. Padající strom naštěstí nezasáhl hnízdiště, nicméně plameňáky natolik vyděsil, že všichni se z hnízd poplašeně zvedli a uchýlili se do bezpečí vnitřního pavilonu. Pracovníci zoo s obavami o snůšku vejce z hnízd posbírali a ještě v noci umístili do umělé líhně, aby nebyl narušen proces inkubace a mláďata uvnitř nezahynula. Namísto nich položili do hnízd podkladky, doufajíce v návrat plameňáků. Velkou úlevou bylo, když následujícího rána plameňáci opravdu opět na hnízda zasedli a pokračovali v péči o snůšku. V průběhu dne, kdy jsme se ujistili, že jsou ptáci po nenadálém nočním vyrušení opět klidní a plně zaujati hnízdními aktivitami, byla jim do hnízd vrácena i jejich vejce. První mládě pak přišlo na svět v pátek 6. července.
I v životě čerstvě vylíhnutých plameňáků se občas odehraje malé drama. Ve stáří asi pěti dnů se už odvažují opustit hnízdo a vydávají se na obhlídku jeho okolí. Hnízda plameňáků však mají tvar poměrně strmých komolých kuželů, vysokých zhruba 30-40 cm, takže malé mládě se z něj při své neobratnosti může doslova skutálet, jak dokládá jedna z fotografií v příloze. Krkolomně vypadající pád však mládě ustojí bez úhony.
Návštěvníci zoo mohou nové přírůstky pozorovat ve výběhu v bezprostřední blízkosti vstupu do zoo. Mláďata jsou pokryta šedobílým prachovým peřím a na rozdíl od dospělých mají rovný zobáček. Intenzivní oranžovorůžové zbarvení získají až v průběhu druhého roku života. Zbarvení plameňáků je způsobeno oranžovo-červenými barvivy (karotenoidy) obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří. První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí. Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých, kterou tvoří drobní korýši, řasy a plankton.
Plameňáci kubánští (Phoenicopterus ruber) obývají mělká jezera a laguny souostroví Velkých Antil (Kuba, Bahamy, Hispaniola), poloostrova Yucatan a severu Jižní Ameriky. Prozatím nepatří k ohroženým druhům, ale jejich přirozené prostředí se zmenšuje v důsledku průmyslové těžby soli.