Jak zlodějští hlodavci zachránili palmy

23. červenec 2012

Ukrást, odnést a zahrabat. Tropické pralesy Střední a Jižní Ameriky jsou dějištěm neustálých loupeží semen, která si vzájemně kradou hlodavci agutiové. Tyto zlodějny zřejmě zachránily před vyhynutím palmu, jejíž původní šiřitelé semen zmizeli před 10 000 lety.

Na konci pleistocénu rostly v Jižní a Střední Americe rostliny s velkými semeny, která šířila obrovská býložravá zvířata. Chobotnatci, pozemní lenochodi Megatherium a další příslušníci megafauny vyhynuli asi před 10 000 lety, ale některé z rostlin stále žijí. Příkladem je palma hvězdora Astrocaryum standleyanum, jejíž oranžové plody rostou velmi vysoko nad zemí. Chobotnatci z čeledi Gomphotheriidae je očesávali, požírali a červená semena o velikosti třešně roznášeli na velké vzdálenosti od mateřských rostlin. Po jejich záhubě převzalo úlohu šiřitele semen hvězdory mnohem nenápadnější zvíře. Aguti středoamerický (Dasyprocta punctata) je hlodavec velký jako kočka, který se běžně vyskytuje v nížinách tropické Jižní a Střední Ameriky. Agutiové byli již dříve vídáni, jak přenášejí a zahrabávají semena hvězdor. O skutečném rozsahu jejich činnosti jsme však neměli ani tušení.

Mezinárodní tým biologů si dal tu práci a na víc než 400 semen hvězdory připevnil maličké vysílačky. Takto upravená semena nastražili na 52 různých místech ostrova Barro Colorado Island, který se nachází zhruba uprostřed Panamského průplavu. Agutiové se vysílačkami nedali zaskočit a vědci mohli záhy sledovat, jak se semena dávají do pohybu. Jeho monitorování odhalilo nečekané chování. Aguti, který najde semeno hvězdory, jej velmi často nesežere, ale někam odnese a zahrabe do země. Pokud na něj narazí jiný aguti, ukradne jej a zahrabe někde jinde. To samé se může opakovat mnohokrát dokola – v jednom případě bylo semeno vyhrabáno a zase zahrabáno 36krát, než jej nějaký aguti snědl.

Aguti středoamerický hraje důležitou roli v šíření semen palmy hvězdory

Unikátní sledování jednotlivých semen odhalilo, že asi 35 % semen hvězdory agutiové postupně přenesou na vzdálenost větší než 100 metrů od mateřské rostliny. A protože často zapomenou, kam semena zahrabali, přežije 14 % z nich do dalšího roku a dostane tak šanci vyklíčit. Vyplývá z toho, že zlodějíčci agutiové efektivně šíří semena na velké vzdálenosti a palmě, která logicky měla už dávno vyhynout, pomáhají přežít.

Zdroj: PNAS

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio