Moderní lidé pro neandrtálce horší než katastrofa

Asi před 40 000 lety došlo v oblasti dnešní Neapole k erupci supervulkánu známé jako „Campanian Ignimbrite super-eruption“. Velkou část Evropy zahalil sopečný popel, který bránil přístupu slunečních paprsků a vyvolal sopečnou zimu. Ta byla o to mrazivější, že výbuch nastal v období velmi chladného klimatu, které zasáhlo celou severní polokouli. Spekulovalo se o tom, že právě tato klimatická změna mohla vyhubit neandrtálce. Přibližně ve stejnou dobu však na náš kontinent přicházeli moderní lidé z Afriky, a jak se zdá podle nové studie, jejich příchod byl pro neandrtálce mnohem horší než následky erupce supervulkánu.

Geograf John Lowe z Londýnské univerzity spolu s mezinárodním týmem vědců analyzoval vrstvy sopečného popela, které nejsou viditelné pouhým okem. Vzorky pocházely z evropských jeskyní, v nichž se našly pozůstatky po neandrtálském osídlení. Díky nim mohli vědci synchronizovat paleoklimatická data s archeologickými nálezy. Ze srovnání vyplývá, že neandrtálci začali mizet dlouho před erupcí supervulkánu a obdobím silných klimatických změn před 40 000 až 30 000 lety. Před následky přírodních katastrof mohlo neandrtálce zachránit to, že jejich populace byla řídká a roztroušená v malých mobilních skupinkách. Moderní lidé, kteří se záhy rozšířili po celé Evropě, však představovali příliš silnou konkurenci.

Homo neanderthalensis|foto: Creative Commons

Zdroj: PNAS