Realizována první část projektu Satelitní telemetrie chřástala polního
S příletem chřástalů polních (Crex crex) do luk Plzeňského kraje v druhé polovině května začala první část terénní práce na společném česko – bavorském projektu finančně podporovaném z Programu přeshraniční spolupráce CÍL 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013.
Vedoucím partnerem projektu je Zoologická a botanická zahrada města Plzně, německým partnerem LBV Cham a vedlejším partnerem Plzeňský kraj. Výzkumný program satelitní telemetrie má za sebou první část zaměřenou zejména na mapování početnosti samců chřástala polního na vybraném území bezlesí západní části Šumavy, většiny CHKO Český les a části území CHKO Slavkovský les. Na německé straně proběhlo zjišťování početnosti volajících samců chřástala polního v okrese Cham.
Na terénním výzkumu, který proběhl formou plošného monitoringu v květnu a červnu, se podílela zkušená skupina mapovatelů převážně ze Zoo a BZ Plzeň doplněná odbornými pracovníky z CHKO Českého lesa a Slavkovského lesa, pod vedením ornitologa Ing. Jiřího Vlčka. Na mapování se aktivně na českém území podíleli také ornitologové z LBV Cham. Na německém území mapování vzhledem k menší rozloze území zajistili němečtí kolegové. Při mapování standardní metodikou, která vychází z biologie chřástala polního a zkušeností s jeho mapováním byla zjišťována přítomnost volajících samců ve vhodných zejména lučních porostech, či podmáčených plochách.
Metoda vyžaduje dobrou kondici a sklon k nespavosti, mapování probíhá od soumraku, často do ranních hodin, kdy jsou samci chřástala polního hlasově aktivní a lze je dobře slyšet, navíc je možné je vyprovokovat k volání nahrávkou hlasu samce. Mapování v obou termínech proběhlo na velkém území Šumavy cca od Hartmanic na Sušicku po hraniční přechod Svatá Kateřina, v Českém lese cca od Poběžovic na Domažlicku po okolí Tachova a ve Slavkovském lese od Mariánských Lázní po údolí řeky Teplé.
Při prvém mapování, které proběhlo koncem května, byli zjištěni na celém mapovaném území pouze 3 volající samci v nižších polohách Šumavy. Při odchytech byl kontrolován poblíž obce Chudenín jeden již kroužkovaný samec, který byl označen kroužkem v roce 2011 u obce Děpoltice nedaleko od letošního tokaniště.
Na početnost samců chřástalů polních v květnu mělo vliv zajisté chladné a suché jaro, kdy většina porostů ve vyšších polohách byla velmi nízká a řídká. Táhnoucí samci proto území přeletěli a začali obsazovat zatím nekosené louky v podhůří, nebo pokračovali do jiných oblastí.
V druhé polovině června byla již situace odlišná, na Šumavě bylo zjištěno 12 volajících samců, v Českém lese 6 a ve Slavkovském lese 4. Odchytit a označit kroužky se na celém území za mapovací období podařilo 17 samců. V Českém lese na Domažlicku byl dokonce odchycen chřástal označený kroužkem německé kroužkovací centrály Hiddensee.
Stěžejním úkolem této fáze projektu bylo ale instalovat minimálně dvěma samcům satelitní vysílače, které pro tento projekt vyrobila firma Microvawe v USA. Ultralehké zařízení napájené fotovoltaickým panelem váží včetně teflonových úchytů 5 gramů a připevňuje se ptákům na záda v oblasti přechodu krční a hrudní páteře. Týmu se podařilo odchytit dva dostatečně těžké a vitální samce a označit je vysílačkami. Prvnímu byla upevněna vysílačka poblíž Poběžovic a byl pojmenován Adam (označen 16. června), druhému nedaleko Mariánských Lázní a jmenuje se Bohumil (označen 1. července). Instalaci zařízení, jeho aktivaci a technické zázemí má na starosti člen týmu, mezinárodně uznávaný expert na satelitní telemetrii ptáků RNDr. Lubomír Peške. Funkčnost a dobíjení solárního panelu u skrytě žijícího chřástala polního se ukázala jako velmi dobrá a oba samci jsou sledováni způsobem vysílaných zpráv z družice NOAA, prostřednictvím systému Argos. Souřadnice jsou vynášeny do mapy a tým dosud oba samce lokalizuje přijímačem stále na jejich tokaništích v porostech nekosených luk. Zejména déle označený Adam je pečlivě sledován, zda mu vysílač nepůsobí nějaké potíže, či stres. Samec je však velmi aktivní, dokonce také ve dne i v prvních dnech července, kdy tok již končí. Adam velmi rychle v minulých dnech vyhnal mimo své teritorium i samce, který na „jeho“ louku zavítal z okolních právě posečených luk.
Na bavorském území se bohužel nepodařilo nalézt v červnu žádného samce, hlavní problém je pokročilá urbanizace celé krajiny s velmi nízkou pestrostí přírodních biotopů a živočichů, včetně chřástalů polních. Za celé období byli slyšeni pouze 3 volající samci.
Prvního testovací části projektu, který je významně finančně i morálně podpořen Plzeňským krajem, se kromě řešitelského týmu zúčastnila formou mapování i nezbytného zázemí řada dobrovolníků z řad zaměstnanců Zoologické a botanické zahrady města Plzně, několik studentů (také jedna studentka ekologie z Univerzity Mnichov), ale také tým kameramanů Gemini 99 s. r. o. Plzeň, kteří z celého průběhu projektu vyrobí filmový dokument.
