Odlesnění Madagaskaru předešlo člověka
Degradace tropických ekosystémů nemusí být nutně výsledkem lidské činnosti. V případě Madagaskaru měly hlavní vliv klimatické změny, které nastaly před příchodem lidí.
Madagaskar je jednou z nejznámějších „horkých skvrn“ biodiverzity. Většinu ostrova zabírá otevřená krajina, jejíž vznik se připisuje lidem, kteří zničili původní lesní porosty. Současné studie však naznačují, že hlavní roli v deforestaci Madagaskaru mohly sehrát spíše klimatické změny. Tým vědců z Francie a Portugalska tuto problematiku zkoumal v severním Madagaskaru (oblast Daraina) pomocí genetické analýzy i dálkového průzkumu. Severní Madagaskar je domovem velkých lemurů druhu sifaka korunkatý (Propithecus tattersalli). Žijí v lesích a dnes jsou stejně jako většina jiných lemurů ohroženi vyhubením. Genetická data ukázala, že populace lemurů sifaka se skutečně dramaticky zmenšila, ale došlo k tomu ještě před příchodem člověka na ostrov.
Zkoumání leteckých a satelitních snímků zase odhalilo, že lesy severního Madagaskaru jsou posledních 60 let stabilní navzdory lidské činnosti. Spolu s historickými a paleontologickými daty to vědce vede k závěru, že odlesnění a současná podoba Madagaskaru je výsledkem klimatických změn, které se odehrály před 40 000 až 10 000 lety. Lidé přišli mnohem později, podle posledních výzkumů asi před 1200 lety, kdy se na ostrov spíše náhodou dostala malá skupinka lidí z Indonésie.
Zdroj: ScienceDaily, PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.