Kroměříž láká na zahrady, 90 tisíc knih i Beethovena
Psal se rok 1998. Začátkem prosince se v japonském Kjótu rozhodlo, že se kroměřížský komplex Arcibiskupského zámku a zahrad stane členem elitní společnosti UNESCO. Sedmiletá snaha o zápis na prestižní Seznam světového kulturního a přírodního dědictví tak skončila úspěšně.
Pávi korunkatí neodmyslitelně patří k Podzámecké zahradě, jejíž název napovídá, kde přesně park anglického typu v Kroměříži hledat. „Snažíme se tu udržovat stav kolem 20 kusů těchto nádherných zvířat,“ říká hrdě Pavel Bleša, hlavní zahradník.
Hned dodává také popis Podzámecké zahrady: „Zaujímá plochu 64 hektarů. Roste zde více než tři tisíce druhů rostlin a dřevin.“
Tolik k Podzámecké zahradě, první části komplexu zapsaného do UNESCO. Ze zahrady mířím do Arcibiskupského zámku, pyšnícího se mnohými tuzemskými nej – například nejpočetnější zámeckou knihovnou u nás.
Rád se s ní pochlubí zámecký knihovník Cyril Měsíc: „Ve skříních kolem nás je asi 90 tisíc knih. Máme tu velkou vzácnost, a to rukopis z 9. století, jemuž důvěrně říkáme sakramentář kroměřížský.“
Beethoven i Tizian
Jestliže se, plným právem, pochlubil se svými moudrými ovečkami zámecký knihovník, pak stejný pocit sdílí také Jitka Kocůrková, správkyně unikátního zámeckého notového archívu. Jezdí do něj bádat odborníci z celého světa. Nabízí asi pět tisíc položek notového materiálu.
„Zajímavou součástí sbírky je torzo arcivévody Rudolfa Jana, žáka Ludwiga van Beethovena. Díky tomu se u nás můžeme pochlubit i Beethovenovým autografem,“ říká Jitka Kocůrková.
Dalším zámeckým skvostem je obrazárna, druhá nejvýznamnější u nás – hned po pražské Národní galerii. Tizianovo dílo Apollo a Marsyas je pak vůbec nejcennějších obrazem na území České republiky, prozrazuje vedoucí průvodkyň Kateřina Tomečková.
Zahrada, v níž je libo pobývat
Zámek plný skvostů opouštím a pěšky po zhruba kilometru přijdu ke Květné zahradě. Právě tento libosad francouzského typu byl zřejmě hlavním důvodem, proč se komplex na seznam UNESCO dostal. Jiří Čermák v Květné zahradě třicet let bydlel. Vysvětluje, proč se mu říká libosad.
„Pochází to z dřívějších dob. Tenkrát se zahrady tohoto typu tímto jménem nazývaly. Název měl označovat zahrady, v nichž je libo pobývat,“ říká.
Kroměřížský komplex zámku a zahrad prochází letos a v dalších dvou letech obrovskými změnami za asi 340 miliónů korun. V rámci Národního centra zahradní kultury tak například v Květné zahradě vyroste Pomerančová a Holandská zahrada, pstruží rybníky, ptačinec nebo takzvaný králičí kopeček.
