Ničivé povodně Prahu trápily i za husitských válek. Katastrofa by mohla hrozit ještě do roku 2030

17. srpen 2012

Vltava je nejdelší českou řekou. Tok sleduje v délce asi 100 km šumavský hřeben, pod nádrží Lipno se stáčí na sever směrem k Praze. Po cestě přibírá Lužnici, Otavu, Sázavu a Berounku. Povodí Vltavy má vějířovitý tvar a na velikosti jeho celkové plochy se přítoky podílejí více než třemi čtvrtinami. A tato skutečnost podle hydrologů stojí i za tím, co se s Vltavou děje za povodní. Praha sílu Vltavy poznala už mnohokrát. Ničivá povodeň z roku 2002 nebyla první a jak zjistila redaktorka Evelyna Kulíšková, v příštích 20 letech by nemusela být ani poslední.

Je léto 1432. Náhlá jarní obleva způsobila katastrofální povodně na Vltavě a Labi. Vodní živel strhl 5 pilířů Karlova mostu, na Staroměstském náměstí se jezdilo na loďkách, mnoho lidí přišlo o život," takto ilustroval jednu z nejhorších událostí v historii Prahy kolega Václav Müller v jednom z dílů cyklu Temná Praha.

První zdokumentovaná katastrofální povodeň ale zasáhla rozvíjející se Prahu už v roce 1118. Do své kroniky ji zaznamenal Kosmas. Tehdy lidé také začali přemýšlet, jak město před další možnou katastrofou ochránit.

Pražané na to reagovali tím, že navýšili terén velice rychle už na tu současnou úroveň, což je vidět i na stabilizaci dlažby, kostelech," vysvětlil hydrolog Jan Daňhelka s tím, že v již zmíněném roce 1432, během husitských válek, ani tato opatření Prahu zcela neochránila. Tehdy Pražané zkusili mnoho. Nízké teploty tzv. malé doby ledové totiž přinesly i velkou neúrodu a kruté zimní povodně.

V tom roce se vyskytla ještě v březnu velice významná zimní povodeň. Potom ale známe hodně nakupení zimních povodní, které dosáhly stoleté úrovně za 18. a první poloviny 19. století. Tam docházelo i ke škodám způsobeným rozlámáním ker, které se v té době na Vltavě tvořily poměrně silné v řádech desítek centimetrů."

Rysky udávající hladinu Vltavy v hned několika povodňových letech najdete na malostranské straně Karlova mostu. Vedle nejnovější z roku 2002 je zde vyryta také památka na zimní velkou vodu z let 1784 a 1845. V tomto místě za třeskutých mrazů dosahovala hladina řeky zhruba jen o 40 - 60 cm níže, než tisíciletá voda před 10 lety.

A co Prahu čeká do budoucna? Voda je podle hydrologů nevyzpytatelná a Praha se z toho naštěstí snaží poučit. Nové hrazení v Holešovicích, protipovodňová opatření v metru i zabezpečení kanalizací má údajně i v příštích letech své opodstatnění. Hovoří o tom teorie stoosmdesátiletého povodňového cyklu hydrologa Libora Eledera.

Všechny tři největší povodně se vyskytly v prvních zhruba 70 letech toho cyklu. Potom ty další velké povodně, třeba 1845, 1501, 1890, ty se nacházely v druhé části toho cyklu zhruba mezi 70. - 130. až 140. rokem. A naopak těch posledních 40 let se velké povodně nevyskytly."

Povodeň 2002 se udála v asi 40. roce nejrizikovějšího úseku cyklu, a tak podle teorie zbývá přečkat ještě asi 20 let. Pak by mohlo být nebezpečí velké vody v Praze opět menší.

autor: eku
Spustit audio